Střevní mikrobiom: základ zdraví se ukrývá ve střevech

Střevní mikrobiom představuje extrémně komplexní a dynamický ekosystém složený z trilionů mikroorganismů, které osidlují především náš gastrointestinální trakt. Tato mikrobiální komunita zahrnuje především bakterie, ale také viry, houby, archaea a další mikroorganismy. V posledních dekádách je střevní mikrobiom považován za „nově objevený orgán“, neboť jeho vliv na lidské zdraví je hlubší, než se původně předpokládalo. Jeho význam přesahuje samotné trávení – zasahuje do regulace imunity, metabolismu, psychiky a celkové homeostázy. 

Tvoří nás tedy nejen maso a kosti, mozek a kůže, ale také bakterie a houby. Během našeho života se v nás vystřídá takové množství mikrobů, které odpovídá váze pěti afrických slonů. Původně jsme se domnívali, že naše mikroby nejsou pro nás moc důležité, že se jedná o našeho nepřítele a původce onemocnění. Japonská věda v letech minulého století však přichází s jiným názorem.

Mikrobiom: co to vlastně je?

Termín mikrobiom označuje soubor genetické informace mikroorganismů v daném prostředí (v tomto případě ve střevě), zatímco mikrobiota označuje samotné mikroorganismy. Dříve se pro tuto populaci používal výraz „střevní mikroflóra“, ten je dnes považován za zastaralý.

Střevní mikrobiom se začíná formovat bezprostředně po narození, zejména během prvních tří let života, kdy dochází k osídlení trávicího traktu mikroorganismy z okolí, především z těla matky – při přirozeném porodu, mikroby z kůže a prostředí, a následně mikroorganismy z potravy (zejména z mateřského mléka).

Fyziologická funkce mikrobiomu

1. Trávicí a metabolická funkce

Střevní bakterie pomáhají trávit nestravitelné polysacharidy (např. vlákninu), fermentují je na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), jako jsou butyrát, propionát a acetát, které mají zásadní význam pro výživu střevních buněk, protizánětlivé procesy a regulaci metabolismu.

2. Imunitní regulace

Až 70–80 % imunitních buněk se nachází ve střevě. Mikrobiom učí imunitní systém rozpoznávat „přátele od nepřátel“ – správně rozvinutý mikrobiom pomáhá zabránit autoimunitním a alergickým reakcím.

3. Ovlivnění mozku a psychiky – osa střevo–mozek

Střevní mikroorganismy produkují neurotransmitery (např. serotonin, dopamin) a ovlivňují aktivitu osy střevo–mozek (gut-brain axis). Mikrobiom tak může ovlivňovat náladu, úzkosti, kognitivní funkce a dokonce i vznik neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba.

Vznik mikrobiomu: porod a první roky života

Mikrobiální kolonizace začíná při porodu, kdy novorozenec projde vaginálním kanálem a dostává první dávku mikroorganismů. Tento tzv. „mikrobiální imprinting“ je pro další vývoj imunity zcela zásadní. U dětí narozených císařským řezem bývá mikrobiální osídlení zpočátku chudší a méně diverzifikované, což může později souviset se zvýšeným výskytem alergií, astmatu a autoimunitních onemocnění.

Dalším významným faktorem je kojení, které nejen poskytuje výživu, ale i důležité prebiotické látky (oligosacharidy) a živé bakterie z mateřského mléka.

Jak dochází k narušení mikrobiomu (dysbióze)?

Dysbióza je stav, kdy dojde k narušení rovnováhy mezi prospěšnými a patogenními mikroorganismy. Mezi faktory, které ji způsobují, patří:

• časté užívání antibiotik
• nadměrná hygiena (omezený kontakt s mikrobiální diverzitou prostředí)
• strava chudá na vlákninu a bohatá na cukry, nasycené tuky a ultrazpracované potraviny
• chronický stres  
• nedostatek spánku
• nedostatek fyzické aktivity

Důsledkem dysbiózy mohou být trávicí obtíže (nadýmání, průjmy, zácpy), poruchy imunity (alergie, autoimunitní choroby), deprese, metabolický syndrom, diabetes 2. typu nebo dokonce neurodegenerativní onemocnění.

Jak mikrobiom podpořit?

🥦 1. Strava bohatá na prebiotika a vlákninu

• luštěniny, celozrnné produkty, zelenina, ovoce, ořechy, semínka
• prebiotika (např. inulin, fruktooligosacharidy) jsou nestravitelné látky, které podporují růst prospěšných bakterií

🧫 2. Fermentované potraviny jako přírodní probiotika

• jogurt s živými kulturami, kefír, kysané zelí, kimchi, miso, tempeh

💊 3. Probiotické doplňky stravy

• zejména po antibiotikách nebo při střevních problémech
• důležitá je kvalita, množství CFU a pestrá škála kmenů (např. Lactobacillus, Bifidobacterium)

🚫 4. Omezení zbytečného užívání antibiotik a chemických látek

• antibiotika užívat pouze, když jsou skutečně nezbytná
• nepřehánět to s dezinfekcí a antibakteriálními přípravky

😴 5. Psychosociální rovnováha

• dostatek spánku, fyzická aktivita, snížení stresu, kontakt s přírodou (tzv. biodiversity hypothesis)

Mikrobiom a nemoc

Moderní výzkum potvrzuje, že mikrobiom může:

• přispívat ke vzniku zánětlivých onemocnění střev, jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida,
• hrát roli u metabolických onemocnění (např. obezita, inzulinová rezistence, diabetes),
• ovlivňovat duševní zdraví (deprese, úzkost, poruchy nálad),
• být faktorem při rozvoji neurodegenerativních onemocnění (např. Parkinsonova choroba). 

Probiotické doplňky stravy – vše, co potřebujete vědět

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, pokud jsou podávány v adekvátním množství, přinášejí zdravotní prospěch hostiteli – tedy člověku. Nejčastěji se jedná o bakterie z rodů Lactobacillus, Bifidobacterium, případně některé kvasinky, jako např. Saccharomyces boulardii. Doplňky stravy s probiotiky se využívají především pro podporu střevní mikrobioty a celkové imunity.

✅ Jak fungují probiotika?

• konkurují patogenním bakteriím (brání jejich přemnožení),

• podporují obnovu střevní sliznice,

• produkují látky s protizánětlivým účinkem,

• posilují imunitní odpověď (zejména slizniční imunitu),

• pomáhají trávit některé živiny a produkovat vitamíny (např. K, B12).

🧬 Nejběžnější probiotické kmeny

 

💊 Kdy užívat probiotika?

• Po antibiotické léčbě – obnovují mikrobiotu, zabraňují průjmům.

• Při trávicích potížích – nadýmání, průjem, zácpa, dráždivý tračník (IBS).

• Při oslabené imunitě – časté infekce, alergie.

• Při cestování – prevence cestovatelského průjmu.

• U dětí – při kolikách, atopickém ekzému, jako prevence alergií.

⏱ Jak probiotika správně užívat?

• Ideálně na lačno nebo 30 minut před jídlem (záleží na typu kapsle).

• Nezapíjet horkými nápoji (vysoká teplota ničí živé bakterie).

• Užívání během antibiotik: alespoň s odstupem 2–3 hodin po dávce antibiotika.

🧊 Skladování

• Některá probiotika vyžadují chlazení, jiná mají stabilní formu (např. lyoformy).

• Sledujte expiraci – čím čerstvější, tím vyšší účinnost.

• Důležitý je počet živých CFU (colony forming units) – ideálně alespoň 1–10 miliard CFU na dávku.

 

• Ne všechny produkty jsou stejně kvalitní – důležitá je přítomnost ověřených a klinicky testovaných kmenů.

• Nepleťte si probiotika s prebiotiky (vláknina, která „krmí“ probiotika).

• Nevhodné složení – některé levné produkty obsahují nevhodné nosiče nebo umělá sladidla.

🧠 Probiotika a zdraví mozku

• Vědecké studie ukazují, že některé probiotické kmeny pozitivně ovlivňují náladu, úzkost, paměť – říká se jim psychobiotika.

• Např. kmeny Lactobacillus helveticus R0052 a Bifidobacterium longum R0175 byly spojovány s redukcí stresu a úzkosti.

Závěr

Střevní mikrobiom je nedílnou součástí lidského těla – tvoří se již od narození a ovlivňuje takřka každou oblast našeho zdraví. Jeho rovnováha je křehká a snadno narušitelná, avšak správnou výživou, šetrným životním stylem a důslednou prevencí ji lze udržet nebo obnovit. V budoucnosti se očekává, že léčba zaměřená na modulaci mikrobiomu bude klíčová v terapii mnoha civilizačních chorob. 

Pokud máte pocit snížené imunity, chcete svůj mikrobiom podpořit nebo máte po léčbě antibiotiky, jednoznačně zařaďte DOPLNĚK STRAVY PROBIOTIKA.