Zásadní pilíř zdraví: pitný režim

Správný pitný režim je zásadní pro zachování zdraví, vitality a správné funkce všech orgánů v těle. Voda tvoří přibližně 60 % hmotnosti lidského těla a je nezbytná pro téměř všechny biologické procesy – od regulace tělesné teploty, přes přenos živin, až po vylučování odpadních látek. Nedostatečný příjem tekutin může mít vážné dopady – od únavy a bolestí hlavy až po selhání ledvin. Dost často se setkáváme s všeobecným doporučením: pijte aspoň 2 litry. Toto doporučení je však nepřesné, neprofesionální a nedá se doporučit plošně.

Kolik tekutin potřebujeme? Výpočet podle váhy

Obecné doporučení zní, že dospělý člověk by měl denně vypít 30–40 ml vody na kilogram tělesné hmotnosti. Toto číslo se však může lišit podle věku, fyzické aktivity, zdravotního stavu nebo klimatických podmínek.

Příklad:

• Osoba vážící 70 kg:

  • Minimum: 70 × 30 = 2100 ml (2,1 litru)

  • Maximum: 70 × 40 = 2800 ml (2,8 litru)

V extrémních teplotách nebo při zvýšené fyzické námaze (např. sport) je třeba tekutiny dále navyšovat.

Co bychom měli pít a co raději ne

✅ Vhodné nápoje:

• Voda – ideálně čistá, neperlivá. Nejlepší forma hydratace.

• Minerální vody – s rozvahou; vhodné doplnit minerály po fyzické zátěži.

• Bylinné čaje – např. mátový, heřmánkový, rooibos – bez cukru.

• Ředěné ovocné a zeleninové šťávy – v poměru 1:1 s vodou.

• Polévky a vodnaté potraviny – například okurka nebo meloun obsahují také značné množství vody.

❌ Nevhodné nebo omezit:

• Slazené limonády a energetické nápoje – vysoký obsah cukru a chemie.

• Káva a černý čaj – mírně odvodňují, nepočítají se plně do pitného režimu.

• Alkohol – výrazně odvodňuje organismus.

• Mléko a mléčné nápoje – spíše potravina než tekutina pro hydrataci.

Je perlivá voda zdravá nebo ne?

✅ Výhody perlivé vody:

• Osvěžující chuť – mnoho lidí ji preferuje před neperlivou, což může zvýšit celkový příjem tekutin.

• Obsah minerálů – některé perlivé vody (přírodní minerálky) obsahují cenné minerály jako hořčík, vápník nebo sodík.

• Může napomáhat trávení – zejména jemně perlivá nebo přírodní kyselka.

⚠️ Na co si dát pozor:

• Nadýmání a říhání – CO₂ může u citlivějších jedinců způsobit nepříjemný tlak v břiše.

• Zátěž pro lidi s trávicími problémy – např. při refluxu, vředové chorobě nebo syndromu dráždivého tračníku není perlivá voda ideální.

• Zuby – oxid uhličitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny uhličité, která může mírně narušovat zubní sklovinu, zvlášť u často konzumovaných ochucených perlivých vod.

• Ochlazení těla – velmi studená perlivá voda může v létě způsobit zažívací potíže nebo oslabení organismu.

🟢 Doporučení:

• Perlivou vodu můžete střídat s neperlivou, ale neměla by tvořit celý pitný režim.

• U dětí, těhotných žen a osob s trávícími potížemi je lepší volit neperlivou vodu.

• Pokud si perlivou vodu vyrábíte doma (např. pomocí Sodastreamu), není problém – ale nepřidávejte cukr nebo sirupy, pokud ji používáte pro běžnou hydrataci.

Shrnutí:
Perlivá voda není škodlivá, ale ne každému sedne a neměla by zcela nahrazovat neperlivou. Nejlepší je kombinovat různé typy vod a sledovat, jak na ně reaguje vaše tělo.

Rozdíly v pitném režimu: LÉTO vs. ZIMA

☀️ V létě:

• Tělo se více potí – dochází k větší ztrátě vody a minerálů.

• Nutné zvýšit příjem tekutin (i o 0,5–1 l denně navíc).

• Doporučuje se častější popíjení menších množství.

• Při sportu nebo pobytu na slunci doplňujte i elektrolyty (sodík, draslík, hořčík).

• Vhodné jsou vlažné nápoje – paradoxně ochladí tělo lépe než ledové.

❄️ V zimě:

• Pocit žízně je méně výrazný, ale potřeba tekutin zůstává.

• Doporučuje se teplý pitný režim – bylinkové čaje, teplá voda s citronem.

• V zimě může být zvýšená spotřeba vody kvůli topení a suchému vzduchu.

• Důležité je nezapomínat na pití i bez pocitu žízně.

Vylučovací systém: Klíčový hráč v regulaci vody a odpadů

Pitný režim úzce souvisí s činností vylučovacího (exkrečního) systému, jehož hlavní úlohou je udržet v těle vodní a minerální rovnováhu a odstraňovat odpadní látky.

🔬 Ledviny – filtrační jednotka těla

• Každý den přefiltrují 1500–2000 litrů krve, z nichž vznikne asi 1,5 litru moči.

• Zajišťují:

  • Vylučování odpadních produktů (např. močovina, kreatinin).

  • Regulaci krevního tlaku a pH.

  • Udržení rovnováhy tekutin a elektrolytů.

• Při nedostatku vody se snižuje tvorba moči a zvyšuje se koncentrace odpadních látek – to zvyšuje riziko močových infekcí nebo tvorby ledvinových kamenů.

🔬 Močový měchýř – zásobník moči

• Sběrná nádrž pro moč, kterou produkovaly ledviny.

• Kapacita cca 400–600 ml.

• Močový měchýř signalizuje potřebu močení pomocí tlakových receptorů.

• Pravidelné vyprazdňování je důležité pro prevenci infekcí močových cest.

Vliv dehydratace na lidské tělo

Dehydratace neovlivňuje pouze pocit žízně – má komplexní dopad na všechny klíčové orgány a tělesné funkce:

🧠 Mozek a nervový systém

• Již 2 % ztráta vody v těle může snížit soustředění, paměť a mentální výkon.

• Může se objevit bolest hlavy, podrážděnost, apatie.

• Závažná dehydratace může způsobit i ztrátu vědomí.

❤️ Kardiovaskulární systém

• Snižuje se objem krve → srdce musí více pracovat.

• Může dojít ke zvýšení tepové frekvence a poklesu tlaku, což vede ke slabosti a závratím.

💧 Ledviny

• Snížený příjem vody = méně moči → moč je tmavá a koncentrovaná.

• Dlouhodobá dehydratace zvyšuje riziko tvorby močových kamenů a infekcí močových cest.

• Při těžké dehydrataci může dojít k akutnímu selhání ledvin.

💪 Svaly a pohybový aparát

• Voda je důležitá pro funkci svalových vláken a odvod kyseliny mléčné.

• Dehydratace může způsobit svalové křeče, snížení výkonu, únavu.

🌡️ Termoregulace (řízení tělesné teploty)

• Při nedostatku tekutin se zhoršuje schopnost těla chladit se potem → riziko přehřátí nebo úpalu.

🦠 Imunitní systém

• Suché sliznice (v ústech, nose) jsou náchylnější k infekcím.

• Dehydratace může oslabit imunitní odpověď a zpomalit hojení.

Prevence dehydratace: Jak poznat, že pijete dost?

• Sledujte barvu moči: světle žlutá až čirá = dostatek, tmavá = pijte více.

• Nečekejte na pocit žízně – ten přichází pozdě.

• Pijte pravidelně během celého dne (ne "naráz").

• Zohledněte:

  • Teplotu prostředí (v létě více)

  • Fyzickou aktivitu

  • Zdravotní stav (horečka, zvracení apod.)

Pitný režim není banalita – je to každodenní rozhodnutí, které ovlivňuje fyzickou i duševní kondici. Dehydratace může být tichým, ale vážným nepřítelem. Naučte se naslouchat svému tělu, pravidelně pít a střídat vhodné typy tekutin. Vaše ledviny, mozek, srdce i pleť vám za to poděkují.

Doporučení

• Nepijte až při pocitu žízně – ten je známkou počínající dehydratace.

• Mějte vodu stále na očích (např. láhev na stole).

• Sledujte barvu moči – světlá = dostatečně hydratovaný, tmavá = málo vody.

• U dětí, seniorů a sportovců je pitný režim obzvlášť důležitý.

• Dehydratace se může projevit bolestí hlavy, únavou, závratěmi, zácpou nebo suchou kůží.

Správný pitný režim je jednoduchý, ale často podceňovaný krok k celkovému zdraví. Ať je léto, nebo zima – voda je život, a tělo nám za její dostatek poděkuje.

🔬 Co jsou pesticidy a endokrinní disruptory? Máme se bát kohoutkové vody?

Pesticidy

• Jsou chemické látky používané v zemědělství k hubení plevelů, hmyzu a plísní.

• Mohou pronikat do podzemních i povrchových vod, a tím i do vodních zdrojů pitné vody.

• Nejčastěji se jedná o látky jako atrazin, glyfosát nebo metabolity dusičnanů.

Endokrinní disruptory (EDC)

• Jsou látky, které mohou narušovat hormonální systém člověka.

• Patří sem nejen pesticidy, ale také např.:

  • Bisfenol A (BPA) – z plastů

  • Ftaláty – změkčovadla v plastech

  • Zbytky hormonální antikoncepce v odpadních vodách

  • Léčiva, kosmetika a čisticí prostředky

• I když jsou přítomny ve stopových množstvích (ng/l až µg/l), vědecké studie ukazují, že mohou mít vliv na vývoj plodu, plodnost, imunitu nebo výskyt některých nádorových onemocnění.

💧 Jak se tyto látky do kohoutkové vody dostávají?

• Zemědělství – pesticidy se mohou vsáknout do podzemních vod.

• Odpadní voda – čistírny nedokáží stoprocentně odstranit všechny mikro-látky (např. hormonální léčiva, antibiotika).

• Staré infrastruktury – některé potrubní systémy mohou přispívat k uvolňování škodlivin (např. ftalátů).

• Průmyslové zdroje – kontaminace v důsledku výroby nebo havárií.

🔐 Jak je voda chráněna a sledována v ČR?

• Limity pesticidů v pitné vodě jsou velmi přísně stanoveny – např. 0,1 µg/l pro jednotlivý pesticid, 0,5 µg/l pro celkové pesticidy (dle vyhlášky 252/2004 Sb.).

• Endokrinní disruptory dosud nejsou komplexně regulovány (probíhá výzkum a vyhodnocení jejich rizik v EU).

• Voda z kohoutku je pravidelně testována, ale ne na všechny možné mikropolutanty – jde hlavně o látky s vysoce pravděpodobným výskytem a zdravotním rizikem.

🔍 Mohu zjistit, co je v mé vodě?

• Ano – akreditované laboratoře nabízejí testování vody na pesticidy, těžké kovy, mikrobiologii i vybrané endokrinní disruptory.

• Běžná vodárenská rozbory většinou nezahrnují méně běžné mikropolutanty (např. zbytky léků).

• Pokud máte vlastní studnu, testování na pesticidy a dusičnany je zvlášť důležité.

🛡️ Jak se chránit, pokud mám obavy?

1. Filtrace

• Aktivní uhlí (např. v konvicích nebo poddřezových filtrech) pomáhá zachytit:

  • Chlor

  • Zbytky pesticidů

  • Organické mikropolutanty

• Reverzní osmóza – vysoce účinná filtrace, zachytí i většinu endokrinních disruptorů, ale odstraňuje i minerály → je třeba řešit mineralizaci.

2. Zdroje vody

• Pokud máte možnost, kombinujte různé zdroje vody – např. filtrovanou vodu, kvalitní minerální vody, ale i kohoutkovou (není nutné se jí bát ve většině oblastí).

🧠 Závěr: Máme se bát kohoutkové vody?

Ne. V ČR je voda z kohoutku kvalitní a bezpečná pro běžnou konzumaci.
Ale je dobré vědět, že ani moderní čištění nezachytí všechny nové typy znečištění (tzv. mikropolutanty). Pokud máte doma malé děti, těhotnou ženu nebo vlastní studnu, investice do kvalitního filtru nebo laboratorního rozboru se vyplatí.