Co je otužování a proč se o něj zajímat

Otužování – tedy pravidelné vystavování těla chladu – se stalo v posledních letech fenoménem. Není to ale žádný módní výstřelek. Jeho přínosy potvrzuje rostoucí množství vědeckých studií. Správně prováděné otužování dokáže zlepšit imunitní funkce, urychlit regeneraci po fyzické zátěži, zvýšit psychickou odolnost a dokonce i podpořit spalování tuků.

Podstata otužování spočívá v kontrolovaném vystavení těla nízkým teplotám (např. studená sprcha, koupel v ledové vodě, pobyt venku v zimě) a následném návratu k rovnováze. Tento proces trénuje termoregulační mechanismy a aktivuje řadu fyziologických reakcí.

Když se tělo dostane do kontaktu s chladem, dochází k:

• Vazokonstrikci – zúžení cév v kůži, čímž se krev stahuje k jádru těla.

• Zvýšení hladiny noradrenalinu – hormon, který zlepšuje soustředění, náladu a energii.

• Aktivaci hnědé tukové tkáně – metabolicky aktivní tuk, který spaluje kalorie a produkuje teplo (studie: Cypess et al., 2009, NEJM)

• Zlepšení imunologických reakcí – zvýšení počtu bílých krvinek a produkce cytokinů (studie: Kox et al., 2014, PNAS)

Tyto procesy pomáhají nejen ve fyzické kondici, ale také ve zvládání stresu a psychické rovnováze.

Otužování a sportovní výkon

Pravidelné vystavování chladu má pro sportovce hned několik prokazatelných benefitů, které zasahují jak do oblasti fyzické regenerace, tak i psychické odolnosti a metabolického zdraví.

1. Rychlejší regenerace svalů

Meta-analýza z roku 2015 (Bleakley et al., Cochrane Database) potvrdila, že studené koupele významně snižují svalovou bolest (DOMS) po intenzivním cvičení, zejména při intervalovém a silovém tréninku.

ALE!!! Neotužuj se bezprostředně po tréninku

Chlad potlačuje přirozenou zánětlivou odpověď..

Po fyzické zátěži (zejména silovém tréninku) tělo spouští mírnou zánětlivou reakci, která je nezbytná pro regeneraci a růst svalové hmoty. Tato reakce aktivuje signální dráhy a stimuluje tvorbu nových bílkovin ve svalech. Když se hned po tréninku vystavíš chladu (např. ledové koupeli), dojde k zúžení cév a snížení prokrvení svalů, což tlumí tuto přirozenou anabolickou odpověď. Výsledek: regenerace může být sice pocitově rychlejší, ale dlouhodobě se snižuje svalový růst i adaptační efekt tréninku. Bezprostředně po cvičení jsou svaly rozšířené (vazodilatované), aby do nich proudilo více krve, kyslíku a živin potřebných k regeneraci. Pokud v této chvíli tělo náhle vystavíš ledové vodě, dojde k prudkému zúžení cév (vazokonstrikci). To sice krátkodobě zmenší otok, ale zároveň zhorší přísun živin a kyslíku, což může regeneraci naopak zpomalit.

Po tréninku je tělo přirozeně zahřáté, srdeční frekvence zvýšená a krevní tlak mírně kolísá. Vstup do ledové vody v tomto stavu představuje náhlý šok a zátěž pro kardiovaskulární systém, protože tělo musí v krátké době přepnout mezi dvěma extrémy – z vysoké teploty na extrémní chlad.
Tento přechod může být rizikový zejména pro osoby s vyšším krevním tlakem nebo srdečními problémy.

Studie: Roberts et al., 2015, J Physiol – sportovci, kteří po každém tréninku používali ledové koupele, měli po 12 týdnech menší nárůst svalové síly i hypertrofie než kontrolní skupina bez chladu.

Doporučení:

• Počkej alespoň 1–2 hodiny po tréninku, než půjdeš do ledové vody nebo dáš studenou sprchu.

• Otužování využívej hlavně v netréninkové dny nebo ráno – tehdy posílí imunitu, mentální odolnost a celkový metabolismus.

• Pokud chceš po tréninku zklidnit svaly, zvol kontrastní sprchu (střídání teplé a studené vody), která stimuluje cirkulaci bez úplného potlačení adaptačních procesů.

2. Posílení imunitního systému

Sportovci během náročných tréninkových bloků často zažívají pokles imunity, což zvyšuje riziko infekcí horních cest dýchacích. Otužování pomáhá tělo adaptovat na stresové podněty a zvyšuje tvorbu bílých krvinek, interleukinů a noradrenalinu, který stimuluje imunitní odpověď.
Studie z Nizozemska (Buijze et al., 2016, PLoS ONE) dokázala, že lidé, kteří se pravidelně sprchovali studenou vodou, měli o 29 % nižší absenci v práci kvůli nemocem, i když délka studené sprchy byla jen 30–90 sekund.

3. Zlepšení psychické odolnosti

Chlad představuje kontrolovaný stresor, který trénuje schopnost těla i mysli zachovat klid a kontrolu v náročných podmínkách. Sportovci, kteří se pravidelně otužují, často udávají větší mentální stabilitu, lepší koncentraci a nižší úroveň úzkosti. Tento efekt je způsoben zvýšeným uvolňováním noradrenalinu a endorfinů, což vede ke zlepšení nálady a snížení vnímané únavy.
Otužování tak může fungovat jako doplňkový mentální trénink – učí dýchat a reagovat klidně i ve stresových situacích, například při závodním tlaku nebo během těžkých tréninků.

4. Podpora metabolismu a spalování tuků

Pravidelný chlad aktivuje tzv. hnědou tukovou tkáň (brown adipose tissue), která místo ukládání energie spaluje kalorie na výrobu tepla. Tento proces zvyšuje energetický výdej i v klidu a přispívá k lepší citlivosti na inzulin a regulaci krevního cukru.
Výzkumy (Cypess et al., 2009; van der Lans et al., 2013) ukazují, že krátkodobé vystavení chladu dokáže zvýšit metabolismus až o 15 %. Pro sportovce to znamená efektivnější spalování tuků a lepší využívání energetických substrátů během výkonu.

5. Důležitost adaptace a rovnováhy

Přestože otužování přináší mnoho výhod, je nutné k němu přistupovat s rozvahou. Nadměrné vystavení chladu – zejména bez postupné adaptace – může způsobit přetížení nervového systému a vést ke zhoršení regenerace či výkonnosti. U sportovců se také může negativně ovlivnit anabolická odpověď po tréninku, protože extrémní chlad potlačuje přirozené zánětlivé procesy potřebné pro růst svalů.
Optimální je tedy využívat otužování mimo klíčové tréninkové bloky nebo jako regenerační nástroj v dny volna, nikoliv ihned po každém silovém tréninku.

Dýchací techniky: základ bezpečného otužování

Správné dýchání je naprosto klíčovým prvkem otužování.
Zatímco většina lidí vnímá otužování jen jako fyzickou výzvu, skutečná síla této metody spočívá ve schopnosti ovládnout vlastní dech. Ten totiž ovlivňuje tepovou frekvenci, krevní tlak, aktivitu nervového systému i psychickou stabilitu.

Když se tělo náhle dostane do studené vody, automaticky reaguje „stresovou odpovědí“ – prudkým zrychlením dechu, zvýšením tepové frekvence a aktivací sympatického nervového systému. Tento šokový efekt je zcela přirozený, ale pokud není pod kontrolou, může vést k hyperventilaci, závratím nebo dokonce k panice.
Cílem správné dechové techniky je naučit se tělo uklidnit a převzít nad reakcí plnou kontrolu.

Proč je dech tak důležitý při otužování

1. Reguluje stresovou reakci: Pomalejší a vědomé dýchání aktivuje parasympatikus (nervový systém „klidu a regenerace“) a pomáhá tělu zůstat v rovnováze i v extrémním chladu.

2. Zlepšuje prokrvení a okysličení: Správný dech zvyšuje saturaci kyslíkem a zlepšuje distribuci krve do svalů a mozku.

3. Zklidňuje mysl: Soustředěné dýchání pomáhá zvládnout mentální stres, což je při ponoření do ledové vody stejně důležité jako fyzická příprava.

4. Zvyšuje výdrž: Kontrola dechu umožňuje prodloužit pobyt ve studené vodě, aniž by došlo k nadměrnému stresu organismu.

Wim Hofova dechová technika – věda i praxe

Nejznámější a nejvíce prozkoumanou metodou je tzv. Wim Hof Method, kterou vytvořil nizozemský extrémní sportovec a „Ledový muž“ Wim Hof.
Její síla spočívá v kombinaci cílené hyperventilace (rychlé hluboké dýchání) a zadržení dechu, které společně ovlivňují autonomní nervový systém, acidobazickou rovnováhu a hormonální odpověď těla na stres.

Jak metoda probíhá krok za krokem:

1. Najdi klidné místo – posaď se nebo si lehni, nejlépe nalačno a bez rušivých vlivů.

2. Proveď 30–40 hlubokých nádechů – nadechuj se naplno nosem nebo ústy, vydechuj volně (ne úplně do prázdna).

3. Po posledním výdechu zadrž dech – zůstaň v klidu a vnímej tělo, dokud se neobjeví přirozená potřeba se nadechnout.

4. Pak se zhluboka nadechni a zadrž dech na 10–15 sekund.

5. Celý cyklus opakuj 3–4×.

Během dýchací fáze se zvyšuje hladina kyslíku a klesá hladina oxidu uhličitého, což způsobí mírnou respirační alkalózu– změnu pH, která dočasně ovlivní vnímání stresu a bolesti. Při zadržení dechu tělo aktivuje parasympatikus, což přináší pocit klidu a soustředění.

Vědecké potvrzení účinků

Studie z roku 2014 (Kox et al., PNAS) prokázala, že Wim Hof a účastníci, kteří prošli jeho tréninkem, dokázali vědomě ovlivnit autonomní nervový systém – konkrétně snížit zánětlivou reakci po injekční aplikaci endotoxinu (lipopolysacharidu).
Výsledky ukázaly, že pomocí dechu, meditace a vystavení chladu lze aktivovat produkci adrenalinu a noradrenalinu bez fyzické námahy – efekt, který byl dříve považován za nemožný.

Alternativní dechové techniky pro začátečníky

Ne každému musí sedět intenzivní rytmus Wim Hofovy metody. Pro běžné otužování, zejména u žen nebo lidí s vyšší citlivostí na stres, mohou být vhodnější jemnější formy dechového tréninku:

1. Dýchání do břicha (brániční dech):

   • Nadechuj se pomalu nosem, sleduj, jak se zvedá břicho (ne hrudník).

   • Vydechuj delším výdechem, ideálně v poměru 1:2 (např. 3 sekundy nádech, 6 sekund výdech).

   • Tímto způsobem se tělo přirozeně zklidní a připraví na vstup do vody.

2. Box breathing (krabicové dýchání):

   • 4 sekundy nádech – 4 sekundy zadržení – 4 sekundy výdech – 4 sekundy zadržení.

   • Tato technika se často používá i u vojáků nebo sportovců k udržení klidu v extrémních situacích.

3. Dechová vlna před vstupem do vody:

   • 10–15 hlubších nádechů a výdechů, následované klidným, plynulým dýcháním během ponoření.

   • Cílem není hyperventilace, ale mentální soustředění a přijetí chladu bez paniky.

Bezpečnostní doporučení při dechových cvičeních

• Nikdy neprováděj dechové techniky ve vodě nebo těsně před ponořením do ledové vody – může dojít k závrati nebo ztrátě vědomí.

• Cvič vždy v sedě nebo v leže a ideálně pod dohledem partnera, pokud jsi začátečník.

• Pokud se objeví mravenčení, točení hlavy nebo tlak na hrudi, přeruš cvičení a zhluboka dýchej přirozeně.

• U žen je vhodné přizpůsobit dechovou intenzitu fázi menstruačního cyklu – v luteální fázi (po ovulaci) je nervový systém citlivější na stresory.

Dech je klíčem k bezpečnému i efektivnímu otužování. Umožňuje tělu reagovat vědomě místo reflexivně, zklidňuje mysl a pomáhá zvládnout stres spojený s chladem.
Kombinace dechového tréninku a postupné expozice chladu je tím, co z otužování dělá komplexní nástroj pro zdraví, regeneraci i mentální sílu.

Wim Hof a český rekordman David Vencl

Wim Hof, přezdívaný Ledový muž, drží několik rekordů – např. běh půlmaratonu za polárním kruhem bosý a v kraťasech nebo dlouhé ponory v ledové vodě.

V roce 2021 ale jeho rekord překonal Čech David Vencl, který uplaval 80,86 metru pod ledem bez neoprenu a bez nádechu.
Tento výkon zapsaný do Guinnessovy knihy rekordů ukazuje, kam až může sahat lidská adaptace na chlad – samozřejmě po letech tréninku a s respektem k tělu.

Kdo by se otužovat neměl (a kdy být opatrný)

Otužování je silný nástroj, ale není vhodné pro každého.
Vyhnout by se mu měli lidé s:

• onemocněním srdce (např. arytmie, ischemická choroba srdeční),

• vysokým tlakem, který není pod kontrolou,

• astmatem (bez konzultace s lékařem),

• akutní infekcí nebo horečkou.

Ženy a menstruační cyklus

U žen hraje důležitou roli fáze cyklu:

• Folikulární fáze (po menstruaci) – ideální pro otužování, tělo zvládá stres lépe.

• Luteální fáze (po ovulaci) – vyšší citlivost na stres; chlad může být pro tělo nadměrnou zátěží.

• Menstruace – doporučuje se pauza nebo jen mírné sprchy, aby tělo mělo prostor pro regeneraci.

SHRNUTÍ

Otužování není jen krátký pobyt v ledové vodě — je to proces adaptace těla i mysli, který má hluboký fyziologický i psychologický dopad. Pravidelný kontakt s chladem zlepšuje imunitní systém, urychluje regeneraci svalů, posiluje metabolismus a zároveň zvyšuje psychickou odolnost.

Sportovcům přináší otužování výhodu v podobě lepší regenerace a mentální stability, běžným lidem zase cestu ke zdravějšímu životnímu stylu a větší energii. Klíčem však není extrém, ale postupnost, respekt k tělu a vědomá práce s dechem.

Dech je klíčem k bezpečnému i efektivnímu otužování. Umožňuje tělu reagovat vědomě místo reflexivně, zklidňuje mysl a pomáhá zvládnout stres spojený s chladem.
Kombinace dechového tréninku a postupné expozice chladu je tím, co z otužování dělá komplexní nástroj pro zdraví, regeneraci i mentální sílu.

Pokud se k otužování postavíš s respektem, pravidelností a správnou technikou, stane se nejen rituálem pro posílení těla, ale i cestou k větší sebekázni, vnitřní rovnováze a odolnosti vůči stresu – v ledové vodě i v běžném životě.

Podzimní únava a imunita: Jak podpořit tělo, když přichází chladnější měsíce

Chladné dny, déšť i mlha dokážou s naší psychikou pořádně zamávat. Není divu – ubývá světla, zkracuje se den a tělo reaguje poklesem energie i nálady. Dobrou zprávou ale je, že existuje několik účinných způsobů, jak se s tímto obdobím vyrovnat a podpořit svou psychickou pohodu. Možná vás překvapí, jak malé a jednoduché změny v denním režimu mohou mít velký dopad na naši vitalitu i emoční rovnováhu. Abychom však věděli, kde začít, je důležité porozumět tomu, jak fungují procesy v našem mozku, které ovlivňují nejen náladu, ale i spánek, chuť k jídlu a celkovou motivaci. Tento mechanismus je komplexní a jeho pochopení nám umožňuje lépe reagovat na podzimní změny a pečovat o sebe vědoměji. S příchodem podzimu mnozí z nás cítí pokles energie, větší potřebu spánku, horší náladu a často i zvýšenou náchylnost k nachlazení. Ale je takzvaná podzimní únava skutečným zdravotním jevem, nebo jen mýtem? A jak můžeme tělu pomoci, aby se přechod do zimního období obešel bez častého nachlazení, oslabené imunity a únavy?

Je podzimní únava mýtus?

Není. Podzimní únava má své fyziologické opodstatnění. Naše tělo reaguje na zkracující se den, méně slunečního světla a pokles teplot. Dochází ke změnám v produkci hormonů — především melatoninu a serotoninu.

• Melatonin – hormon spánku, jehož tvorba se zvyšuje s úbytkem denního světla. Proto se cítíme více unavení.
• Serotonin – hormon dobré nálady, jehož produkce klesá s menším množstvím UV záření. To může vést k poklesu nálady a energie.

Jak je to se syntézou vitaminu D, když nesvítí slunce?

Dlouhodobě snížené vystavení slunci navíc snižuje syntézu vitaminu D, který má zásadní roli nejen v metabolismu vápníku, ale i v regulaci imunity a nálady.

To, že sluneční světlo výrazně ovlivňuje naši psychiku i fyziologii, není žádnou novinkou – většina z nás si tuto skutečnost potvrdila na vlastní kůži. Málokdo však skutečně chápe, jak precizně a komplexně tento systém funguje.

Když sluneční paprsky dopadají na sítnici, aktivují specializované fotoreceptory obsahující pigment melanopsin, které jsou napojené na suprachiasmatické jádro (SCN) – hlavní centrum v mozku, jež řídí náš cirkadiánní rytmus, tedy vnitřní biologické hodiny. Toto jádro synchronizuje stovky procesů v těle – od sekrece hormonů až po regulaci tělesné teploty a bdělosti.

Pod vlivem denního světla SCN tlumí tvorbu melatoninu, hormonu spánku, a zároveň stimuluje produkci serotoninu a dopaminu – neurotransmiterů, které podporují pocit štěstí, motivaci a kognitivní výkon. Když se na podzim dramaticky zkracuje délka dne a světelné expozice ubývá, dochází k narušení této synchronizace. Organismus tak přechází do „šetřícího režimu“ – stoupá únava, klesá výkonnost, zhoršuje se schopnost koncentrace a častěji se objevují výkyvy nálad až depresivní symptomy.

Výzkumy potvrzují, že nedostatek světla má přímý vliv na aktivitu serotonergního systému v mozku, což je jeden z důvodů, proč se v podzimních měsících zvyšuje výskyt sezónní afektivní poruchy (SAD). Pravidelný pobyt venku, ranní procházky na denním světle nebo použití světelné terapie (light therapy lamp) tak mohou pomoci udržet přirozenou hormonální rovnováhu a stabilní psychickou pohodu i v obdobích, kdy slunce vídáme méně.

Opravdu potřebujeme suplementovat vitamin D?

Na tohle nejde plošně odpovědět buď ANO nebo NE. Víme, že je většina naší populace v této zeměpisné šířce deficitní na vitamin D, proto si myslíme, že obzvlášť v období od října do dubna je suplementace důležitá. Vitamin D se v těle tvoří hlavně působením slunečního UVB záření, které je v našich zeměpisných šířkách během podzimu a zimy nedostatečné.

Deficit vitaminu D je spojen s:

• vyšším rizikem infekcí dýchacích cest,
• zhoršenou regenerací,
• sníženou produkcí imunitních buněk (T-lymfocytů),
• poklesem nálady a únavou.

Doporučení:
Denní suplementace vitaminu D3 v dávce 1 000–2 000 IU (v případě nízkých hladin v krvi i více, podle laboratorních výsledků) je bezpečná a efektivní. Pro lepší využitelnost je vhodné kombinovat ho s vitaminem K2, který podporuje transport vápníku do kostí a brání jeho ukládání do cévních stěn.

💡 Ideální volba: Swaglift D3+K2 – synergická kombinace ve formě s vysokou biologickou dostupností.

Jak moc jsou důležité rutiny pro naši imunitu?

Rovnováha imunity není jen o doplňcích, ale i o každodenních návycích. Stabilní spánkový režim, pravidelný pohyb, otužování a vyvážená strava mají zásadní vliv na to, jak se tělo brání infekcím.

 1. Kvalitní spánek

Kvalitní spánek je klíčový pro fyzickou i psychickou regeneraci. Během hlubokých fází spánku dochází k aktivaci tzv. parasympatického nervového systému, který „přepíná“ tělo do opravného režimu – snižuje stresové hormony a podporuje obnovu buněk.

Během spánku tělo produkuje cytokiny, tedy proteiny, které regulují zánětlivé procesy a posilují imunitní odpověď. Nedostatek spánku naopak snižuje jejich hladinu, čímž se zvyšuje náchylnost k infekcím a nachlazení.
Studie z Sleep Journal (2015) například prokázala, že lidé, kteří spí méně než 6 hodin denně, mají až 4× vyšší riziko onemocnění po kontaktu s virem než ti, kteří spí 7 hodin a více.

Spánek také ovlivňuje produkci hormonů, jako je melatonin (hormon spánku) a kortizol (hormon stresu). Vyvážená hladina těchto hormonů pomáhá stabilizovat náladu, metabolismus a obranyschopnost.

Nedostatek spánku výrazně ovlivňuje i psychiku – zvyšuje podrážděnost, zhoršuje soustředění a může přispívat k rozvoji úzkostí či depresivních nálad. V období, kdy je přirozeně méně denního světla, se navíc snižuje hladina serotoninu („hormonu štěstí“) a pohyb i kvalitní odpočinek jsou tak klíčovými nástroji prevence.

Jak zlepšit kvalitu spánku:

• Choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu.
• Vyhněte se modrému světlu alespoň 60 minut před spaním.
• Dbejte na dostatečný příjem hořčíku (např. z hořké čokolády, ořechů nebo suplementace).
• Ložnici udržujte chladnou (okolo 18 °C) a tmavou.

💡 Doplněk na podporu spánku: kombinace hořčíku, L-theaninu a melatoninu může zlepšit kvalitu hlubokého spánku. 

2. Otužování a vystavení chladu

Pravidelné vystavování těla chladu, ať už formou studené sprchy, koupání v přírodě nebo ledové koupele, přináší celou řadu zdravotních benefitů potvrzených moderní vědou.
Při kontaktu s chladem dochází ke stimulaci hnědého tukového tkaniva, které má schopnost přeměňovat energii přímo na teplo. Tento proces nejen zvyšuje produkci tepla, ale také podporuje metabolismus a spalování kalorií. Studie publikované např. v Nature Medicine (2014) a Cell Metabolism (2017) ukazují, že aktivace hnědého tuku může pozitivně ovlivnit i hladinu krevního cukru a inzulinovou citlivost.

Otužování zároveň zlepšuje mikrocirkulaci a zvyšuje produkci noradrenalinu – hormonu a neurotransmiteru, který souvisí s bdělostí, soustředěním a lepší náladou. Pravidelný chladový stres navíc posiluje imunitní odpověď a zvyšuje odolnost organismu vůči stresu

Výhody otužování:

• Posiluje imunitní odpověď.
• Zlepšuje adaptaci na stres.
• Zvyšuje hladinu antioxidantů.

Jak začít:

• Začněte krátkou studenou sprchou (15–30 sekund) po teplé.
• Postupně prodlužujte čas a snižujte teplotu.
• Vyhněte se otužování při akutním onemocnění. 

3. Pohyb a trénink v chladném období

Pravidelná fyzická aktivita zlepšuje průtok krve, čímž napomáhá lepšímu zásobení tkání kyslíkem a živinami. Zároveň stimuluje činnost imunitních buněk (např. lymfocytů a makrofágů), které hrají zásadní roli v obraně proti infekcím.
Studie publikované v časopise Journal of Sport and Health Science (2020) ukazují, že mírná až střední fyzická aktivita několikrát týdně snižuje riziko nachlazení až o 40 %. Pohyb přirozeně stimuluje tvorbu endorfinů, serotoninu a dopaminu – hormonů dobré nálady. To pomáhá zvládat sezónní únavu, stres i podzimní splíny. Už krátká procházka nebo běh v přírodě může zvýšit mentální svěžest a zlepšit spánek.
Výzkumy (Harvard Health Publishing, 2021) potvrzují, že i 15–30 minut denně venku působí jako přirozená „antidepresivní terapie“.

Kombinace aerobního pohybu (běh, rychlá chůze, jízda na kole) a silového tréninku posiluje srdce, cévy i pohybový aparát. Pravidelný trénink v chladnějším počasí také zlepšuje termoregulaci a adaptaci těla na teplotní změny, čímž se posiluje jeho celková odolnost.

Doporučení:

• 2 - 4 silové tréninky týdně
• 1 - 3 aerobní tréninky týdně
• Dbejte na dostatečný příjem bílkovin a regeneraci po výkonu.

🧠 Poznámka: Nadměrný trénink bez regenerace může naopak oslabit imunitu a vést k přetížení organismu. Vyplatí se proto poslouchat své tělo, dopřát si dny odpočinku a kombinovat fyzickou aktivitu s relaxací, saunou či otužováním.

4. Strava bohatá na živiny

Imunitní systém potřebuje pro svou správnou funkci optimální výživu. Nedostatek klíčových živin, nadměrný příjem ultrazpracovaných potravin, cukrů a nasycených tuků může vést k narušení imunitní rovnováhy. Taková strava zvyšuje zánětlivou zátěž, ovlivňuje hormonální regulaci a mění složení střevního mikrobiomu – přitom právě ten tvoří až 70 % imunitních buněk těla. Naopak pestrá a vyvážená strava bohatá na mikroživiny, antioxidanty, vlákninu a kvalitní tuky podporuje rovnováhu střevního prostředí, regeneraci tkání a optimální funkci obranných buněk. Výzkumy publikované v British Journal of Nutrition (2020) ukazují, že lidé s vysokým příjmem zeleniny, ovoce, luštěnin a ryb vykazují nižší hladiny zánětlivých markerů (např. CRP) a lepší imunitní odpověď na virové infekce.

 Střevní mikrobiom – první linie obrany

Střeva nejsou jen místem trávení, ale i hlavní imunitní orgán těla. Rovnováha mezi prospěšnými a patogenními bakteriemi je klíčová pro regulaci zánětů a aktivaci imunitní odpovědi.
Fermentované potraviny jako kefír, kysané zelí, kimchi nebo jogurt obsahují živé kultury (probiotika), které posilují střevní mikroflóru a tím i obranyschopnost. Kombinace probiotik s prebiotiky (vlákninou z potravin jako jsou oves, cibule, česnek nebo banány) vytváří optimální prostředí pro růst zdraví prospěšných bakterií.

Doporučení:

• Jezte denně různé druhy zeleniny a ovoce (min. 4 - 5 porcí denně)
• Zdroje bílkovin: ryby, vejce, libové maso, luštěniny
• Zdravé tuky: olivový olej, ořechy, semínka
• Fermentované potraviny (kefír, kysané zelí, kimchi) podporují střevní mikrobiom 

5. Psychická pohoda a zvládání stresu

Zdraví člověka není jen výsledkem fyzického stavu, ale také psychické rovnováhy. Naše tělo a mysl jsou úzce propojené – dlouhodobý stres, napětí či úzkost mají přímý vliv na imunitní systém, hormonální rovnováhu i proces regenerace. Krátkodobý stres (např. zkouška, trénink, pracovní termín) může být pro tělo stimulující – aktivuje tzv. „fight or flight“ reakci, která krátce zvyšuje obranyschopnost. Problém nastává, když se stres stává chronickým – tedy trvalým stavem zvýšeného napětí, který tělo nedokáže vyrovnat.

Během chronického stresu se zvyšuje hladina kortizolu, hlavního stresového hormonu produkovaného v nadledvinách. Kortizol sice pomáhá zvládat akutní stresové situace, ale jeho dlouhodobě zvýšená hladina tlumí aktivitu imunitních buněk, snižuje tvorbu protilátek a oslabuje protizánětlivé mechanismy.
To vede k vyšší náchylnosti k infekcím, pomalejšímu hojení a zhoršené regeneraci po fyzické i psychické zátěži. Studie publikovaná v Proceedings of the National Academy of Sciences (2012) prokázala, že lidé s dlouhodobým stresem se pomaleji  zotavují z virových onemocnění.

Zvládání stresu není jen o potlačování emocí – jde o aktivní trénink psychické odolnosti (resilience). Pravidelná práce s myslí pomáhá tělu přepnout z „bojového“ režimu do stavu regenerace a rovnováhy. Z hlediska fyziologie to znamená posílení parasympatického nervového systému, který snižuje srdeční tep, krevní tlak a podporuje trávení i obnovu buněk.

Jak účinně snižovat stres:

🪷 1. Meditace, dechová cvičení a jóga

Tyto techniky pomáhají snižovat aktivitu sympatického nervového systému a regulovat hladinu kortizolu.
Studie z Harvard Medical School (2018) potvrzují, že pravidelná meditace (i 10–15 minut denně) zlepšuje koncentraci, snižuje úzkost a posiluje funkci imunitních genů.

• Vyzkoušej např. vědomé dýchání (box breathing): nádech na 4 sekundy, zadrž dech na 4, výdech na 4, zadrž na 4.

• Jóga nebo mindfulness meditace jsou ideální pro zklidnění těla i mysli.

☕️ 2. Omezení nadměrného kofeinu

Kofein ve vyšších dávkách může zvyšovat stresovou reakci a zhoršovat spánek, což dále oslabuje imunitní rovnováhu.
Doporučuje se omezit kávu na 1–2 šálky denně a vyhnout se kofeinu po 15. hodině.

🤝 3. Kvalitní sociální kontakt a podpora blízkých

Sociální vazby mají zásadní vliv na psychickou pohodu. Interakce s lidmi, kteří nás podporují, zvyšuje hladinu oxytocinu – hormonu spojeného s důvěrou a pocitem bezpečí.
Výzkumy ukazují, že lidé s pevnými sociálními vztahy mají nižší hladinu stresových hormonů a lepší imunitní odpověď na infekce.

🌳 4. Pobyt v přírodě a lehká fyzická aktivita

Pobyt na čerstvém vzduchu a v zeleni má prokazatelně antistresový efekt.
Už 10–15 minut chůze v přírodě snižuje hladinu kortizolu a zlepšuje variabilitu srdeční frekvence – ukazatel fyzické i mentální odolnosti (Frontiers in Psychology, 2019).

💡 Tip: Zařaďte krátkou procházku po práci nebo ranní dechové cvičení venku. I malé kroky pravidelně opakované mají velký kumulativní efekt.

💤 Doplňující tipy pro psychickou rovnováhu

• Dbejte na kvalitní spánek – minimálně 7–8 hodin denně.

• Zahrňte do dne krátké relaxační pauzy bez telefonu či obrazovky.

• Vyhýbejte se nadměrnému multitaskingu, který zvyšuje mentální zátěž.

• Pište si deník vděčnosti nebo pozitivních myšlenek, což posiluje mentální stabilitu.

🌿 Shrnutí

Psychická pohoda a schopnost zvládat stres jsou zásadní součástí celostního přístupu k imunitě a zdraví.
Chronický stres oslabuje tělo na buněčné úrovni, zatímco vědomé zpomalení, dech, pohyb a kvalitní mezilidské vztahy mají měřitelný biologický přínos – posilují imunitu, zlepšují regeneraci a zvyšují celkovou životní spokojenost.

Jaké SUPLÁČE by neměly chybět v tomto období?

1. Omega-3 mastné kyseliny – výživa pro mozek i imunitu

Omega-3 (EPA a DHA) jsou nezbytné mastné kyseliny, které působí protizánětlivě, podporují mozkovou činnost a funkci imunitního systému. Pomáhají tlumit nadměrné zánětlivé reakce, které bývají u mnoha lidí zvýšené právě v období stresu, chladu a vyšší nemocnosti.

💡 Tip: KRIL OIL – čistý rybí olej s vysokým obsahem EPA a DHA. Po otevření skladuj v lednici!

2. Zinek - drobný minerál s obrovským dopadem nejen na imunitu

Zinek je nezbytný pro tvorbu bílých krvinek, syntézu DNA i hojení tkání. Jeho nedostatek se projevuje oslabenou imunitou, pomalejším hojením ran a vyšší náchylností k infekcím. 

 Doplněk: Pokud si myslíš, že nepokryješ dostatečné množství ve stravě (hovězí, dýňová semínka, čočka, cizrna,.) nebo máš pocit snížené imunity, zařaď suplementaci Zinku.

3. Probiotika – základ zdravého střevního mikrobiomu

Až 70 % imunitního systému sídlí ve střevě. Rovnováha mikrobiomu hraje klíčovou roli v prevenci infekcí, regulaci zánětů a celkovém metabolismu. Podzim a zima jsou ideální dobou na posílení střev pomocí kvalitních probiotik.

Doporučení:
Vyhledávejte probiotické směsi s více kmeny (např. Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium bifidum, L. rhamnosus), ideálně v kombinaci s prebiotiky.

4. Curcumin a vitamin C – dvojice s protizánětlivým účinkem

Curcumin, aktivní složka kurkumy, působí silně protizánětlivě, podporuje regeneraci buněk a zlepšuje odolnost vůči oxidativnímu stresu. V kombinaci s vitaminem C tvoří synergickou dvojici, která podporuje imunitní systém i zdraví kloubů.

💡 Doplněk: Swaglift Lipozomální Curcumin+C – bioaktivní směs pro maximální účinek.

5. Vitamin D3 + K2

Je důležité udržovat dostatečné hladiny vitamínu D3 a to buď prostřednictvím slunečního záření, stravy nebo doplňků stravy, zejména v obdobích, kdy je slunečního svitu nedostatek. Do Swaglift lipozomálního D3 jsme přidali vitamin K2, protože tyto dva vitamíny fungují synergicky. Vitamin D3 zvyšuje absorpci vápníku ve střevech a zatímco vitamin D3 se stará o to, aby byl vápník v těle dostatečně absorbován, vitamin K2 se ujistí, že se tento vápník usadí tam, kde je potřeba (jako jsou kosti) a zároveň pomáhá zabránit jeho usazování tam, kde by neměl být (např. v cévních stěnách a orgánech).

💡 Doplněk: Swaglift Lipozomální Vitamin D3 + K2

Závěrem

Podzimní únava není mýtus, ale přirozená reakce těla na změnu ročního období. Klíčem k podpoře imunity je kombinace vyvážené stravy, spánku, pohybu, psychické pohody a cílené suplementace. Správně zvolené doplňky – D3+K2, omega-3, zinek, probiotika, curcumin a vitamin C – mohou tělu pomoci zvládnout toto období s energií a odolností.

🔬 Odkazy na studie:

• Martineau AR et al., BMJ (2017): Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory infections – systematic review.
• Calder PC, Nutrients (2020): Omega-3 fatty acids and immune function.
• Prasad AS, J Trace Elem Med Biol (2014): Zinc in human health: effect on immune cells.
• Hill C et al., Nat Rev Gastroenterol Hepatol (2014): Probiotics and human health.
• Hewlings SJ, Kalman DS, Foods (2017): Curcumin: A review of its effects on human health.

SWAGLIFT Universal Gym Cleaner 

Představujeme vám univerzální čistič nové generace – čistě přírodní, biologicky odbouratelný a zároveň vysoce účinný. SWAGLIFT Universal Gym Cleaner je ideální volbou pro všechny, kteří chtějí udržet své prostředí hygienicky čisté bez zbytečné chemie.

Co je SWAGLIFT Universal Gym Cleaner?

Jedná se o multifunkční čisticí přípravek na bázi přírodních olejů, výtažků z rostlin a mořské soli, který účinně odstraňuje pot, mastnotu, bakterie i pachy – a to bez použití syntetických pěnidel, barviv nebo parfemací.

Je navržen tak, aby byl šetrný ke všem typům povrchů – od plastu a dřeva, přes keramiku a textil, až po kůži. Díky svému složení jej můžete použít nejen v domácnosti (kuchyň, koupelna, toaleta), ale i v posilovně, na vybavení, podlahy či dokonce na oplachování ovoce a zeleniny.

Přírodní složení, které funguje

✔ 100 % přírodní složení
✔ Biologicky odbouratelný
✔ Bez chemického zápachu
✔ Netestováno na zvířatech
✔ Bez chlóru, amoniaku, SLS či syntetických vůní
✔ Bezpečný pro pokožku, děti i domácí mazlíčky
✔ Vhodný pro septiky a domácí čističky

Složení:

• Voda
• 7 přírodních olejů: karanja, lněný, neem, talový, kokosový, slunečnicový, řepkový
• BIO mořská sůl
• Výtažek z cukrové třtiny
• Kyselina askorbová (vitamin C)
• Esenciální olej z lemongrass

Tento čistič obsahuje přírodní tenzidy a saponiny, které vznikají přirozenou cestou a efektivně nahrazují agresivní syntetické látky.

Proč přírodní čistič místo běžného chemického?

Běžné domácí čističe často obsahují látky jako chlór, amoniak, SLS nebo syntetické parfemace, které mohou dráždit kůži, oči, dýchací cesty a negativně ovlivňovat zdraví při dlouhodobém používání. Studie z Univerzity v Bergenupotvrdila, že pravidelné používání chemických čističů může po 20 letech poškodit plíce stejně, jako kdyby člověk denně vykouřil krabičku cigaret.

Oproti tomu přírodní čističe, jako je SWAGLIFT, neobsahují žádné toxické látky, jsou plně rozložitelné v přírodě a nezanechávají chemický film ani pachy ve vzduchu. Zatímco tradiční produkty mohou bělidly narušovat povrchy a znečišťovat odpadní vody, tento čistič pracuje v souladu s přírodou – účinně, ale šetrně.

Jak SWAGLIFT funguje?

• Neem a karanja olej – přirozeně antibakteriální a protiplísňové účinky
• Rostlinné tenzidy z kokosového, lněného a neem oleje – odstraňují pot, mastnotu i nečistoty bez nutnosti silné chemie
• Mořská sůl a vitamin C – přispívají k antioxidační ochraně a neutralizaci pachů
• Esenciální olej z lemongrass – dodává čerstvou, citrusovou vůni bez syntetiky

Použití

1. Protřepejte lahvičku
2. Nastříkejte na znečištěný povrch
3. Nechte chvíli působit
4. Setřete vlhkým hadříkem nebo opláchněte vodou
5. Hrubé nečistoty odstraňte houbičkou nebo kartáčkem

Díky svému jemnému, ale účinnému složení je možné čistič použít i na citlivé materiály nebo k čištění potravin.

Jedna lahvička. Nekonečné využití.

• Fitness vybavení a činky
• Kuchyňské povrchy a spotřebiče
• Koupelna a WC
• Podlahy, nábytek, dlažba
• Oplachování ovoce a zeleniny

Závěrem

Pokud hledáte čistič, který nezatěžuje zdraví ani planetu a přitom si poradí s každodenní špínou i bakteriemi, SWAGLIFT Universal Gym Cleaner je řešením. V jedné lahvičce máte přírodní sílu, která udrží domácnost i tréninkové prostředí svěží, bezpečné a zdravé.

UNIVERZÁLNÍ PŘÍRODNÍ ČISTIČ KOUPÍŠ ZDE

#JednaLahvickaNaVse – Co vyčistíš jako první?

Ořechová revoluce je tady: SWAGLIFT přináší másla, která změní definici vašeho mlsání!

Zapomeňte na vodnaté pasty plné přidaného cukru a palmového oleje. Zapomeňte na "zdravá" másla, která chutnají jako lepidlo. SWAGLIFT právě vypustil do světa sedm ořechových bomb, které vás dostanou svou chutí i složením. A to všechno zabalené do skla, protože planeta si zaslouží víc než další plastový odpad.

Proč zrovna SWAGLIFT másla?

Každý může namíchat ořechy s olejem a říkat tomu máslo. My jsme ale posedlí kvalitou. Používáme belgickou čokoládu Belcolade, kvalitní nizozemský protein a každou várku laboratorně testujeme. Proč? Protože když si dáte lžíci našeho másla, chceme, aby to byl zážitek. A když se podíváte na nutriční hodnoty, chceme, abyste věděli, že čísla sedí na 100%.

Navíc jsme jediní, kdo balí do skla. Žádný plastový odpad, žádné BPA, žádné kompromisy. Skleněná láhev + kovové víčko = 100% recyklovatelnost. A jako bonus? Máslo ve skle prostě chutná líp. To je fakt.

Tři řady pro každou situaci

Vytvořili jsme systém, který dává smysl:

🥜 NUT - Čistá esence kvalitních ořechů. Žádné zbytečnosti, jen pražené ořechy a nic víc. Pro puristy.

💪 PROTEIN - Když chcete víc než jen ořechy. Nabušené proteinem, některé slazené xylitem místo cukru a další vychytávky. Pro všechny, kdo na sobě makají!

👑 DELUXE - Žádné kompromisy v chuti. Belgická čokoláda, perfektní textury, chuťové orgie. Pro hédonisty.

Sedm chutí, které musíte zkusit

1. ARAŠÍDY JEMNÉ (NUT)

Klasika v nejčistší formě. 100% pražené arašídy, žádný přidaný cukr, žádná sůl, žádné kompromisy. 24,4g bílkovin a 8,4g vlákniny na 100g. Krémová textura, která se rozpouští na jazyku. Perfektní základ pro vaše smoothie, ovesné kaše nebo jen tak na lžíci, když máte chuť na něco dobrého.

2. ARAŠÍDY KŘUPAVÉ (NUT)

Pro všechny, kdo milují texturu. Stejné složení jako jemné, ale s kousky arašídů pro křupavý zážitek. Když chcete cítit pod zuby skutečné ořechy, ne jen pastu. Ideální na toast nebo jako topping na jogurt.

3. ARAŠÍDY + MLÉČNÁ ČOKOLÁDA (DELUXE)

Tohle je naše odpověď na Nutellu. Ale lepší. 80% arašídů + 20% belgická mléčná čokoláda Belcolade. Žádný palmový olej, žádné nesmysly. Pořád 21,4g proteinu a 6,5g vlákniny. Chuť, kvůli které se budete těšit na snídani.

4. KEŠU + BÍLÁ ČOKOLÁDA + KOKOS + PROTEIN (PROTEIN)

Tropický ráj ve sklenici. 50% kešu, 18% kokos, 18% belgická bílá čokoláda a 14% protein. Jemná, krémová textura s 21,1g proteinu na 100g. Když chcete něco jiného než věčné arašídy. Bounty vibes, ale zdravější.

5. MANDLE + KOKOS + PROTEIN (PROTEIN)

Luxusní kombinace mandlí a kokosu nabušená proteinem. 45% loupané mandle, 30% kokos a pořádná dávka proteinu. Neuvěřitelných 10,2g vlákniny - vaše střeva vám poděkují. Premium chuť, premium složení.

6. LÍSKOVÝ OŘECH + KAKAO + PROTEIN (PROTEIN)

Náš tajný tromf. 50% lískových ořechů, belgická hořká čokoláda a xylitol místo cukru. Pouze 4,8g cukru na 100g! Chuť jako Ferrero, ale bez výčitek. Pro všechny, kdo chtějí sladké bez cukrového hangover.

⚠️ Pozor: Obsahuje xylitol - smrtelně nebezpečné pro psy!

7. ARAŠÍDY + KARAMEL + PROTEIN (PROTEIN)

Slaný karamel meets arašídové máslo. 61% arašídů, domácí karamel z kokosového cukru a masivních 25,6g proteinu. Jemná textura jako hedvábí, chuť jako z pětihvězdičkové cukrárny. Game changer.

Sklo místo plastu - protože můžeme

Mohli jsme jít cestou nejmenšího odporu a balit do plastu jako všichni ostatní. Ale to není náš styl. 350ml skleněné lahve s kovovým víčkem jsou:

• 100% recyklovatelné - žádný složitý mix materiálů
• Bez BPA a dalších škodlivin - čistý materiál, čistá chuť
• Znovu použitelné - prázdnou lahev můžete použít na cokoliv
• Premium pocit - protože kvalitní produkt si zaslouží kvalitní obal

Jak používat naše másla?

Možností je nekonečno:

• Na lívance či palačinky
• Klasika na chleba nebo toast
• Do smoothie pro extra protein a chuť
• Do ovesné kaše ráno
• Jako dip k ovoci
• Lžíce přímo do pusy, když máte chuť (no judgement)
• Do pečení - cookies, brownies, energy balls
• Jako pre/post workout snack

Závěr? Prostě to zkuste

Mohli bychom vám tu vyprávět, jak jsou naše másla nejlepší na světě. Ale radši je prostě ochutnejte. Sedm příchutí, tři řady, jedno posláni - dělat ořechová másla, která stojí za to. Bez kompromisů v kvalitě, bez zbytečných aditiv, bez plastu.

Ochutnat

Pravděpodobně jste si mysleli, že Carnitin je jen a pouze na podporu hubnutí. Marketing firem prodávající carnitin na toto přesně cílí. Pojďme se ale společně podívat na carnitin do hloubky. V tomto článku si vysvětlíme, co to vlastně je, jaké jsou formy a jak se pomocí carnitinu můžeme zase o něco víc hacknout! :-)

Hlavní formy L‑karnitinu

1. L‑karnitin (base / tartrát / fumarát / chlorid)

Základní forma, běžně používaná v doplňcích stravy. Nejčastější formy:

• L‑carnitine tartrate – dobře vstřebatelný, často používaný ve sportovní výživě.
• L‑carnitine fumarate – navázaný na kyselinu fumarovou, může mít lehký energetický benefit.
• L‑carnitine HCl (chlorid) – stabilní forma pro tekuté přípravky.

2. Acetyl‑L‑karnitin (ALC, ALCAR)

Karnitin s přidanou acetylovou skupinou, díky které snadno proniká do mozku. Podporuje tvorbu acetylcholinu – neurotransmiteru důležitého pro paměť, pozornost a učení. Více informací se dočtete níže..

3. Propionyl‑L‑karnitin (PLC)

Karnitin navázaný na propionylovou skupinu, která pomáhá rozšiřovat cévy a zlepšovat průtok krve. Podporuje produkci oxidu dusnatého (NO) a zdraví cévního systému 

4. Glycin‑propionyl‑L‑karnitin (GPLC)

Kombinace propionyl‑L‑karnitinu a glycinu. Má silné antioxidační účinky, podporuje výdrž, cévní průtok a sportovní výkon.

5. L‑karnitin L‑tartrát (LCLT)

Forma karnitinu navázaná na kyselinu vinnou (tartrát). Rychle se vstřebává a používá se zejména ve sportovní výživě. Podporuje regeneraci svalů po fyzické námaze a může snižovat poškození svalů.

Acetyl‑L‑carnitin: CO TO JE?

Acetyl‑L‑karnitin (ALC) je aktivní derivát L‑karnitinu – látky odvozené od aminokyselin, která hraje důležitou roli v metabolismu tuků. Umožňuje efektivní transport mastných kyselin do mitochondrií, kde slouží jako palivo pro buněčnou energii. Na rozdíl od běžného L‑karnitinu obsahuje ALC acetylovou skupinu, která mu umožňuje snadno pronikat do mozkové tkáně, což rozšiřuje jeho působení i na centrální nervový systém.

V mozku ALC napomáhá syntéze acetylcholinu, klíčového neurotransmiteru, jenž zajišťuje kvalitní přenos nervových signálů a má zásadní význam pro paměť, soustředění a mentální bdělost. Současně posiluje mozkový metabolismus, protože zlepšuje přísun energetických substrátů do neuronů.

Navíc má ALC výrazné antioxidační vlastnosti – neutralizuje volné radikály a chrání tak nervové buňky před oxidačním stresem. Tento ochranný účinek může přispět k udržení mentální svěžesti, motivace a kognitivní výkonnosti, zejména při psychickém nebo věkově podmíněném zatížení.

Klíčové přínosy pro zdraví

Podpora kognitivní funkce a ochrana mozku

• Mírné zlepšení včasné kognitivní poruchy a Alzheimerovy nemoci
  Meta‑analýza randomizovaných, placebem kontrolovaných studií ukázala, že ALC vede k významnému pokroku v klinických i psychometrických testech již po 3 měsících, přičemž účinek se při delším podání zvyšoval: PubMed.
• Zlepšení mozkové funkce u cévní demence
  V 28týdenní multicentrické klinické studii pacienti užívající 1 500 mg denně ALC dosáhli významného zlepšení v některých oblastech kognice (možná v pozornosti a jazyce) oproti placebu.

Účinnost u neuropatické bolesti (zejména diabetické)

ALC významně snížil bolest na VAS (Visual Analogue Scale), účinek byl výraznější u diabetických pacientů. Aplikace byla bezpečná a dobře tolerována PubMed.

• Podpora regenerace nervů
  Dlouhodobé podávání (1 000 mg třikrát denně po dobu 52 týdnů) významně obnovilo nervová vlákna, zlepšilo vibrace vnímání a snížilo bolest u pacientů s diabetickou neuropatií PubMed.

Neuroprotektivní a antioxidační účinky při cévní mozkové příhodě

• Pilotní klinická studie ischemického cévního mozkového infarktu
  U pacientů, kteří nebyli vhodní pro standardní reperfuzní terapii, ALC (1 000 mg třikrát denně po dobu 3 dnů) vedl k významnému zlepšení NIHSS a mRS skóre po 90 dnech. Současně došlo k poklesu zánětlivých markerů a zvýšení antioxidantních ukazatelů: PubMedPMC.

Obecné přínosy: metabolismus, reprodukce, srdce

• Glykemický profil a inzulinová rezistence
  Meta‑analýzy prokázaly, že L‑carnitin (včetně ALC) v dávkách 0,25–4 g/den po 2–52 týdnech snižuje hladinu glukózy na lačno, inzulinovou rezistenci a HbA1c, zejména u jedinců s metabolickými poruchami
• Plodnost
  U mužů s neplodností vedlo 1–3 g/den do 6 měsíců suplementace ke zlepšení pohyblivosti a morfologie spermií Úřad pro doplňky stravy.
• Kardiovaskulární zdraví
  Některé meta‑analýzy ukazují snížení mortality a arytmií po infarktu díky L‑carnitinu, přesto je nutná opatrnost kvůli možnému vzestupu TMAO, metabolitu spojeného s vyšším CV rizikem Health.

Bezpečnost a dávkování

Doporučujeme užívat jednu kapsli ráno nalačno nebo 30-60 minut před cvičením či mentálně náročnou činností.

ALCAR je obecně dobře tolerován. Vedlejší účinky (např. gastrointestinální potíže) se většinou objevují při dávkách nad 3 g/den.

Nutno konzultovat užívání s lékařem, obzvlášť u osob s onemocněním jater, ledvin, epilepsií či u těhotných a kojících.

Zdroje

PMID: 30906386

PMCID: PMC4353712

PMCID: PMC9355767

PMCID: PMC5621476

SWAGLIFT Acetyl L-carnitine  - KOUPIT ZDE

Po desetiletí byly tuky démonizovány jako hlavní viníci nadváhy, kardiovaskulárních onemocnění či metabolického syndromu. Mnohé diety 90. let dokonce podporovaly téměř nulový příjem tuků. S rozvojem nutriční vědy však přichází zásadní přehodnocení. Moderní výživová doporučení jasně ukazují, že kvalitní tuky jsou pro lidský organismus nezbytné, a jejich absence nebo nerovnováha může vést k řadě zdravotních komplikací

Co jsou tuky a proč jsou důležité?

Tuky (lipidy) jsou organické sloučeniny, které se skládají primárně z uhlíku, vodíku a kyslíku. Z hlediska chemie se dělí na mastné kyseliny (nasycené, mononenasycené, polynenasycené) a glyceridy. Z výživového hlediska plní tuky několik klíčových funkcí:

• Energetický zdroj: 1 gram tuku poskytuje 9 kcal, což je více než dvojnásobek oproti sacharidům a bílkovinám.
• Transport vitaminů: Tuky umožňují vstřebávání vitaminů A, D, E a K, které jsou rozpustné výhradně v tucích.
• Strukturální funkce: Fosfolipidy a cholesterol jsou stavebními prvky buněčných membrán.
• Hormonální regulace: Tuky se podílejí na syntéze hormonů, včetně pohlavních steroidů (estrogen, testosteron) a kortikosteroidů. 

  Tuková tkáň není jen pasivní zásobárnou energie – dnes víme, že je to metabolicky aktivní endokrinní orgán, který produkuje hormony a signalizační látky, ovlivňující širokou škálu fyziologických procesů. Tuky jsou prekurzorem pro syntézu steroidních hormonů, zejména: estrogenů (ženské pohlavní hormony), testosteronu (mužský pohlavní hormon), progesteronu a kortizol (stresový hormon). 

  U žen je zvláště důležitý optimální podíl tělesného tuku – při jeho příliš nízké hodnotě (<18–20 %) se tělo „přepne“ do ochranného režimu a omezuje reprodukční funkce.

   

  Cholesterol, který je součástí tuků, je nezbytný pro tvorbu těchto hormonů. Nedostatek tuků ve stravě (zejména při velmi nízkokalorických dietách) může způsobit:

  • menstruační poruchy (amenorea)
  • neplodnost u žen i mužů
  • narušení libido
  • pokles výkonnosti a regenerace.

  Leptin – hormon sytosti a regulátor metabolismu

  Tuková tkáň produkuje hormon leptin, který:

  • reguluje chuť k jídlu a informuje mozek o nasycení,
  • ovlivňuje rychlost metabolismu,
  • řídí energetickou rovnováhu.

  U lidí s obezitou však může vzniknout tzv. leptinová rezistence – mozek přestává správně vnímat signály sytosti, což vede k přejídání, dalšímu přibývání tuku a rozvoji inzulinové rezistence.

• Termoregulace a ochrana orgánů: Podkožní tuk slouží jako izolace, viscerální tuk chrání vnitřní orgány před mechanickým poškozením. 
• Ochrana před toxiny: Tuková tkáň může dočasně „uskladnit“ určité toxické látky, například lipofilní toxiny (PCB, dioxiny, některé pesticidy), a tím snižovat jejich aktivní koncentraci v krevním oběhu. Tělo tak chrání před jejich okamžitým účinkem. To ale zároveň znamená, že při náhlém hubnutí se tyto látky mohou uvolnit zpět do oběhu – i to je důvod, proč by redukce hmotnosti měla být postupná a řízená.

Zdravé tuky a jejich typy
Za „zdravé tuky“ označujeme především nenasycené mastné kyseliny – tedy takové, které mají v molekule jednu nebo více dvojných vazeb. Dělíme je na:
1. Mononenasycené mastné kyseliny (MUFA)
Mají jednu dvojnou vazbu. Jejich pravidelný příjem je spojen se snížením hladiny LDL („špatného“) cholesterolu, zvýšením HDL („dobrého“) cholesterolu a celkovou podporou kardiovaskulárního zdraví.
Najdeme je v:

extra panenském olivovém oleji

avokádu

mandlích, vlašských, kešu, lískových ořeších

2. Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA)
Obsahují dvě a více dvojných vazeb. Dělíme je na omega-3 a omega-6 mastné kyseliny – obě skupiny jsou esenciální, tzn. že je tělo nedokáže syntetizovat samo, a musí být dodávány stravou.

Omega-3 mastné kyseliny: Esenciální klíč ke zdraví

Omega-3 mastné kyseliny patří mezi polynenasycené tuky, které si lidské tělo nedokáže syntetizovat samo, a proto je nezbytné je přijímat ve stravě. Tyto tuky se vyznačují celou řadou biologických funkcí – od protizánětlivých účinků až po ochranu nervové soustavy a kardiovaskulárního systému.

Rozlišujeme tři hlavní typy omega-3 mastných kyselin:

1. 🐟 EPA (kyselina eikosapentaenová): Zdroj: především tučné mořské ryby (losos, makrela, sardinky, sleď), rybí tuk, mořské plody

Má protizánětlivou funkci – snižuje tvorbu zánětlivých procesů v našem těle. Podporuje kardiovaskulární zdraví – snižuje hladinu triglyceridů, mírně snižuje krevní tlak, zabraňuje tvorbě krevních sraženin. Pomáhá regulovat náladu a psychickou stabilitu, může snižovat riziko deprese a úzkostných poruch. Je součástí některých imunitních funkcí, včetně aktivace bílých krvinek a potlačování autoimunitních reakcí.

2. 🧠 DHA (kyselina dokosahexaenová): Zdroj: stejně jako EPA – tučné ryby, rybí tuk, ale také mateřské mléko

Je opravdu zásadní pro vývoj a funkci mozku, zvláště u plodů, kojenců a malých dětí. Tvoří strukturní komponentu mozkových a nervových buněk (až 60 % tuku v mozku tvoří DHA). Je také nezbytná pro vývoj sítnice – podílí se na kvalitě zraku. Pomáhá chránit před neurodegenerativními onemocněními (např. Alzheimerovou chorobou). U těhotných žen má vliv na nervový vývoj plodu a snižuje riziko předčasného porodu.

3. 🌱 ALA (kyselina alfa-linolenová): Zdrojem jsou hlavně rostlinné potraviny – lněné semínko, chia semínka, vlašské ořechy, řepkový olej, konopná semínka. Slouží jako prekurzor pro syntézu EPA a následně DHA – ! ale účinnost přeměny je velmi nízká (pouze cca 5–10 % pro EPA, <0,5 % pro DHA !). Má antioxidační a protizánětlivé účinky. Přispívá ke snížení hladiny LDL cholesterolu a prevenci aterosklerózy. U vegetariánů a veganů je hlavním zdrojem omega-3, ale kvůli nízké přeměně se doporučuje doplňovat DHA z řasových olejů.

⚖️ Poměr omega-3 a omega-6: Proč záleží na rovnováze

Ve stravě moderního člověka často převažuje omega-6 nad omega-3 v nepříznivém poměru (např. až 20:1, ideál je max. 4:1). Tento disbalanc může podporovat: chronické záněty, inzulinovou rezistenci, kardiovaskulární onemocnění. Proto je klíčové: zvýšit příjem omega-3 tuků (hlavně EPA a DHA), omezit nadbytek omega-6 z průmyslově zpracovaných rostlinných olejů (např. slunečnicový, kukuřičný) a sledovat kvalitu i původ tuků ve stravě.

✅ Doporučené dávkování omega-3 mastných kyselin (podle EFSA a WHO):

EPA + DHA (dospělí): cca 250–500 mg/denně pro prevenci srdečních onemocnění

Těhotné a kojící ženy: navíc min. 200 mg DHA/denně

ALA (rostlinný zdroj): cca 1,1–1,6 g/denně (ženy vs. muži)

Tuky, které zdraví škodí (ve vyšších dávkách)

1. Nasycené mastné kyseliny (SFA)
Nacházejí se zejména v živočišných produktech. Ve vyšších množstvích mohou zvyšovat hladinu LDL cholesterolu a riziko aterosklerózy.
Typické zdroje: tučné maso (např. vepřové, jehněčí), uzeniny, plnotučné mléčné výrobky (máslo, smetana, tučné sýry), kokosový a palmový tuk

Doporučený podíl SFA na celkovém energetickém příjmu by neměl přesahovat 10 %.

2. Transmastné kyseliny (TFA)
Vznikají při průmyslovém ztužování rostlinných olejů a patří mezi nejškodlivější tuky vůbec. Zvyšují LDL, snižují HDL, podporují chronické záněty a zvyšují riziko infarktu, cukrovky 2. typu 
Často skryté v:

levných cukrovinkách a sušenkách

trvanlivém pečivu (croissanty, krekry)

smažených pokrmech a fast foodech

margarínech a náhražkách másla s částečně ztuženým tukem

🍽️ Jaké množství tuku je optimální?
Podle doporučení WHO a EFSA by měl tuk tvořit 25–35 % denního energetického příjmu.

Praktické tipy, jak zařadit zdravé tuky do jídelníčku:

• • Jezte tučné ryby min. 2× týdně (např. losos, sardinky, tuňák, sleď)
  • Přidávejte drcená lněná nebo chia semínka do jogurtu, kaší či smoothie
  • Používejte olivový a lněný olej ve studené kuchyni
  • U veganské stravy zvažte doplnění DHA formou oleje z mořských řas
  • Vyhýbejte se nadbytečné konzumaci slunečnicového a sójového oleje
  • Pokud chcete zlepšit omega 3 ve vašem jídelníčku, suplementujte 

Závěr
Tuky nejsou nepřítel – jsou esenciální pro život. Preferujte rostlinné oleje, ořechy, semena a ryby.Vyhýbejte se průmyslově zpracovaným tukům a transmastným kyselinám. Zdravý tuk je investice do vitality – pro srdce, mozek, hormony i imunitu. Je třeba asi ještě uvědomit, že je vhodné najít celkový a ideální počet tuků právě pro váš. Když budete v redukci a chcete shodit přebytečná kila, zdravé tuky jezte. Nicméně jedná se pořád o tuk, tudíž jestli si denně dáte nějakou poke bowl, ke snídani celé avokádo, na svačinu sezobete pytlík ořechů, večeři si zalejete půl lahví olivového oleje, tak i když se jedná o zdravý tuk, i při redukci je vhodné nastavit si nějaké ideální množství.

Autorka článku

Nutriční terapeutka Monika Řežábková, DiS.
Zdroje: EFSA (European Food Safety Authority), WHO, Česká společnost pro výživu a vegetariánství, Harvard T.H. Chan School of Public Health, PubMed

Správný pitný režim je zásadní pro zachování zdraví, vitality a správné funkce všech orgánů v těle. Voda tvoří přibližně 60 % hmotnosti lidského těla a je nezbytná pro téměř všechny biologické procesy – od regulace tělesné teploty, přes přenos živin, až po vylučování odpadních látek. Nedostatečný příjem tekutin může mít vážné dopady – od únavy a bolestí hlavy až po selhání ledvin. Dost často se setkáváme s všeobecným doporučením: pijte aspoň 2 litry. Toto doporučení je však nepřesné, neprofesionální a nedá se doporučit plošně.

Kolik tekutin potřebujeme? Výpočet podle váhy

Obecné doporučení zní, že dospělý člověk by měl denně vypít 30–40 ml vody na kilogram tělesné hmotnosti. Toto číslo se však může lišit podle věku, fyzické aktivity, zdravotního stavu nebo klimatických podmínek.

Příklad:

• Osoba vážící 70 kg:

  • Minimum: 70 × 30 = 2100 ml (2,1 litru)

  • Maximum: 70 × 40 = 2800 ml (2,8 litru)

V extrémních teplotách nebo při zvýšené fyzické námaze (např. sport) je třeba tekutiny dále navyšovat.

Co bychom měli pít a co raději ne

✅ Vhodné nápoje:

• Voda – ideálně čistá, neperlivá. Perlivá může být také, ale neměl by to být základ pitného režimu. Více info níže ve článku.

• Minerální vody – s rozvahou; vhodné doplnit minerály po fyzické zátěži.

• Bylinné čaje – např. mátový, heřmánkový, rooibos – bez cukru.

❌ Nevhodné nebo omezit:

• Slazené limonády a energetické nápoje – vysoký obsah cukru a chemie.

• Káva a černý čaj – mírně odvodňují, nepočítají se plně do pitného režimu.

• Alkohol – výrazně odvodňuje organismus.

• Mléko a mléčné nápoje – spíše potravina než tekutina pro hydrataci.

• Džus - obsahuje velké množství cukru, neobsahuje vlákninu. Celé ovoce obsahuje vlákninu i fruktózu a tak je konzumace přirozenější a vliv na krevní cukr mírně reguluje vláknina. Nadměrná konzumace džusu může vést ke vzniku inzulinové rezistence, cukrovce typu 2, zubnímu kazu a obezitě.

Jak je to s alkoholem? Počítá se do pitného režimu?

alkohol obsahuje poměrně hodně kalorií, a přitom nedodává žádné živiny (tzv. prázdné kalorie). Lidé často podceňují jeho kalorický přínos, což může být překážkou při hubnutí nebo udržení hmotnosti.

🔥 Energetická hodnota alkoholu

• Čistý alkohol (etanol) obsahuje přibližně:
  👉 7 kcal (29 kJ) na 1 gram

To je více než bílkoviny nebo sacharidy (oba mají 4 kcal/g), a jen o něco méně než tuk (9 kcal/g).

🍷 Kolik kcal obsahují běžné alkoholické nápoje?

🔺 Sladké koktejly (např. mojito, pina colada, sex on the beach) mohou mít více než 300 kcal v jedné sklenici, a tedy kalorickou hodnotu celého lehkého oběda.

🧠 Proč alkohol ztěžuje hubnutí?

1. Vysoký kalorický příjem 

2. Zpomaluje metabolismus tuků – tělo přednostně spaluje alkohol, ne tuky.

3. Zvyšuje chuť k jídlu – podporuje konzumaci slaných a tučných jídel.

4. Ovlivňuje hormonální rovnováhu – zvyšuje hladinu kortizolu (stresového hormonu), snižuje hladinu testosteronu.

🥤 Jak pít alkohol „rozumněji“, pokud si ho nechceš úplně odepřít?

Je vhodné si nastavit pravidlo - jeden drink a dost! Zvol si suché víno místo sladkých koktejlů. Řeď víno minerálkou (tzv. střik). Pij pomalu a střídej s vodou – hydratace a nižší příjem. Nejez u alkoholu automaticky chipsy, tyčinky apod. Ideálně se vyhýbej tvrdému alkoholu – malý objem, vysoké kcal. Pokud si dáš drink jednou za čas, tak nemusíš řešit, který si dáš. Pokud ale popíjíš častěji, zvol si opravdu nějaký méně kalorický. A pokud jsi úplný abstinent a rád by sis s přáteli přiťukl, vyzkoušej naperlenou a vychlazenou Prostě Kombuchu

🔚 Shrnutí

• 1 gram alkoholu = 7 kcal

• Alkohol = prázdné kalorie → vysoký energetický příjem bez výživové hodnoty

• Způsobuje zpomalení spalování tuků a zvyšuje chuť k jídlu

• Výrazně komplikuje hubnutí i bez toho, že by sis toho všiml

Je perlivá voda zdravá nebo ne?

✅ Výhody perlivé vody:

• Osvěžující chuť – mnoho lidí ji preferuje před neperlivou, což může zvýšit celkový příjem tekutin.

• Obsah minerálů – některé perlivé vody (přírodní minerálky) obsahují cenné minerály jako hořčík, vápník nebo sodík.

• Může napomáhat trávení – zejména jemně perlivá nebo přírodní kyselka.

⚠️ Na co si dát pozor:

• Nadýmání a říhání – CO₂ může u citlivějších jedinců způsobit nepříjemný tlak v břiše.

• Zátěž pro lidi s trávicími problémy – např. při refluxu, vředové chorobě nebo syndromu dráždivého tračníku není perlivá voda ideální.

• Zuby – oxid uhličitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny uhličité, která může mírně narušovat zubní sklovinu, zvlášť u často konzumovaných ochucených perlivých vod.

🟢 Doporučení:

• Perlivou vodu můžete střídat s neperlivou, ale neměla by tvořit celý pitný režim.

• U dětí, těhotných žen a osob s trávícími potížemi je lepší volit neperlivou vodu.

• Pokud si perlivou vodu vyrábíte doma (např. pomocí Sodastreamu), není problém – ale nepřidávejte cukr nebo sirupy, pokud ji používáte pro běžnou hydrataci.

Shrnutí:
Perlivá voda není škodlivá, ale ne každému sedne a neměla by zcela nahrazovat neperlivou. Nejlepší je kombinovat různé typy vod a sledovat, jak na ně reaguje vaše tělo.

Rozdíly v pitném režimu: LÉTO vs. ZIMA

☀️ V létě:

• Tělo se více potí – dochází k větší ztrátě vody a minerálů.

• Nutné zvýšit příjem tekutin (i o 0,5–1 l denně navíc).

• Doporučuje se častější popíjení menších množství.

• Při sportu nebo pobytu na slunci doplňujte i elektrolyty (sodík, draslík, hořčík).

• Vhodné jsou vlažné nápoje – paradoxně ochladí tělo lépe než ledové.

❄️ V zimě:

• Pocit žízně je méně výrazný, ale potřeba tekutin zůstává.

• Doporučuje se teplý pitný režim – bylinkové čaje, teplá voda s citronem.

• V zimě může být zvýšená spotřeba vody kvůli topení a suchému vzduchu.

• Důležité je nezapomínat na pití i bez pocitu žízně.

Vylučovací systém: Klíčový hráč v regulaci vody a odpadů

Pitný režim úzce souvisí s činností vylučovacího (exkrečního) systému, jehož hlavní úlohou je udržet v těle vodní a minerální rovnováhu a odstraňovat odpadní látky.

 Ledviny – filtrační jednotka těla

• Každý den přefiltrují 1500–2000 litrů krve, z nichž vznikne asi 1,5 litru moči.

• Zajišťují:

  • Vylučování odpadních produktů (např. močovina, kreatinin).

  • Regulaci krevního tlaku a pH.

  • Udržení rovnováhy tekutin a elektrolytů.

• Při nedostatku vody se snižuje tvorba moči a zvyšuje se koncentrace odpadních látek – to zvyšuje riziko močových infekcí nebo tvorby ledvinových kamenů.

Močový měchýř – zásobník moči

• Sběrná nádrž pro moč, kterou produkovaly ledviny.

• Kapacita cca 400–600 ml.

• Močový měchýř signalizuje potřebu močení pomocí tlakových receptorů.

• Pravidelné vyprazdňování je důležité pro prevenci infekcí močových cest.

Vliv dehydratace na lidské tělo

Dehydratace neovlivňuje pouze pocit žízně – má komplexní dopad na všechny klíčové orgány a tělesné funkce:

🧠 Mozek a nervový systém

• Již 2 % ztráta vody v těle může snížit soustředění, paměť a mentální výkon.

• Může se objevit bolest hlavy, podrážděnost, apatie.

• Závažná dehydratace může způsobit i ztrátu vědomí.

❤️ Kardiovaskulární systém

• Snižuje se objem krve → srdce musí více pracovat.

• Může dojít ke zvýšení tepové frekvence a poklesu tlaku, což vede ke slabosti a závratím.

💧 Ledviny

• Snížený příjem vody = méně moči → moč je tmavá a koncentrovaná.

• Dlouhodobá dehydratace zvyšuje riziko tvorby močových kamenů a infekcí močových cest.

• Při těžké dehydrataci může dojít k akutnímu selhání ledvin.

💪 Svaly a pohybový aparát

• Voda je důležitá pro funkci svalových vláken a odvod kyseliny mléčné.

• Dehydratace může způsobit svalové křeče, snížení výkonu, únavu.

🌡️ Termoregulace (řízení tělesné teploty)

• Při nedostatku tekutin se zhoršuje schopnost těla chladit se potem → riziko přehřátí nebo úpalu.

🦠 Imunitní systém

• Suché sliznice (v ústech, nose) jsou náchylnější k infekcím.

• Dehydratace může oslabit imunitní odpověď a zpomalit hojení.

Prevence dehydratace: Jak poznat, že pijete dost?

• Sledujte barvu moči: světle žlutá až čirá = dostatek, tmavá = pijte více.

• Nečekejte na pocit žízně – ten přichází pozdě.

• Pijte pravidelně během celého dne (ne "naráz").

• Zohledněte:

  • Teplotu prostředí (v létě více)

  • Fyzickou aktivitu

  • Zdravotní stav (horečka, zvracení apod.)

Pitný režim není banalita – je to každodenní rozhodnutí, které ovlivňuje fyzickou i duševní kondici. Dehydratace může být tichým, ale vážným nepřítelem. Naučte se naslouchat svému tělu, pravidelně pít a střídat vhodné typy tekutin. Vaše ledviny, mozek, srdce i pleť vám za to poděkují.

Doporučení

• Nepijte až při pocitu žízně – ten je známkou počínající dehydratace.

• Mějte vodu stále na očích (např. láhev na stole).

• Sledujte barvu moči – světlá = dostatečně hydratovaný, tmavá = málo vody.

• U dětí, seniorů a sportovců je pitný režim obzvlášť důležitý.

• Dehydratace se může projevit bolestí hlavy, únavou, závratěmi, zácpou nebo suchou kůží.

Správný pitný režim je jednoduchý, ale často podceňovaný krok k celkovému zdraví. Ať je léto, nebo zima – voda je život, a tělo nám za její dostatek poděkuje.

🔬 Co jsou pesticidy a endokrinní disruptory? Máme se bát kohoutkové vody?

Pesticidy

• Jsou chemické látky používané v zemědělství k hubení plevelů, hmyzu a plísní.

• Mohou pronikat do podzemních i povrchových vod, a tím i do vodních zdrojů pitné vody.

• Nejčastěji se jedná o látky jako atrazin, glyfosát nebo metabolity dusičnanů.

Endokrinní disruptory (EDC)

• Jsou látky, které mohou narušovat hormonální systém člověka.

• Patří sem nejen pesticidy, ale také např.:

  • Bisfenol A (BPA) – z plastů

  • Ftaláty – změkčovadla v plastech

  • Zbytky hormonální antikoncepce v odpadních vodách

  • Léčiva, kosmetika a čisticí prostředky

• I když jsou přítomny ve stopových množstvích (ng/l až µg/l), vědecké studie ukazují, že mohou mít vliv na vývoj plodu, plodnost, imunitu nebo výskyt některých nádorových onemocnění.

💧 Jak se tyto látky do kohoutkové vody dostávají?

• Zemědělství – pesticidy se mohou vsáknout do podzemních vod.

• Odpadní voda – čistírny nedokáží stoprocentně odstranit všechny mikro-látky (např. hormonální léčiva, antibiotika).

• Staré infrastruktury – některé potrubní systémy mohou přispívat k uvolňování škodlivin (např. ftalátů).

• Průmyslové zdroje – kontaminace v důsledku výroby nebo havárií.

🔐 Jak je voda chráněna a sledována v ČR?

• Limity pesticidů v pitné vodě jsou velmi přísně stanoveny – např. 0,1 µg/l pro jednotlivý pesticid, 0,5 µg/l pro celkové pesticidy (dle vyhlášky 252/2004 Sb.).

• Endokrinní disruptory dosud nejsou komplexně regulovány (probíhá výzkum a vyhodnocení jejich rizik v EU).

• Voda z kohoutku je pravidelně testována, ale ne na všechny možné mikropolutanty – jde hlavně o látky s vysoce pravděpodobným výskytem a zdravotním rizikem.

🔍 Mohu zjistit, co je v mé vodě?

• Ano – akreditované laboratoře nabízejí testování vody na pesticidy, těžké kovy, mikrobiologii i vybrané endokrinní disruptory.

• Běžná vodárenská rozbory většinou nezahrnují méně běžné mikropolutanty (např. zbytky léků).

• Pokud máte vlastní studnu, testování na pesticidy a dusičnany je zvlášť důležité.

🛡️ Jak se chránit, pokud mám obavy?

1. Filtrace

• Aktivní uhlí (např. v konvicích nebo poddřezových filtrech) pomáhá zachytit:

  • Chlor

  • Zbytky pesticidů

  • Organické mikropolutanty

• Reverzní osmóza – vysoce účinná filtrace, zachytí i většinu endokrinních disruptorů, ale odstraňuje i minerály → je třeba řešit mineralizaci.

2. Zdroje vody

• Pokud máte možnost, kombinujte různé zdroje vody – např. filtrovanou vodu, kvalitní minerální vody, ale i kohoutkovou (není nutné se jí bát ve většině oblastí).

🧠 Závěr: Máme se bát kohoutkové vody?

Ne. V ČR je voda z kohoutku kvalitní a bezpečná pro běžnou konzumaci.
Ale je dobré vědět, že ani moderní čištění nezachytí všechny nové typy znečištění (tzv. mikropolutanty). Pokud máte doma malé děti, těhotnou ženu nebo vlastní studnu, investice do kvalitního filtru nebo laboratorního rozboru se vyplatí.

Střevní mikrobiom představuje extrémně komplexní a dynamický ekosystém složený z trilionů mikroorganismů, které osidlují především náš gastrointestinální trakt. Tato mikrobiální komunita zahrnuje především bakterie, ale také viry, houby, archaea a další mikroorganismy. V posledních dekádách je střevní mikrobiom považován za „nově objevený orgán“, neboť jeho vliv na lidské zdraví je hlubší, než se původně předpokládalo. Jeho význam přesahuje samotné trávení – zasahuje do regulace imunity, metabolismu, psychiky a celkové homeostázy. 

Tvoří nás tedy nejen maso a kosti, mozek a kůže, ale také bakterie a houby. Během našeho života se v nás vystřídá takové množství mikrobů, které odpovídá váze pěti afrických slonů. Původně jsme se domnívali, že naše mikroby nejsou pro nás moc důležité, že se jedná o našeho nepřítele a původce onemocnění. Japonská věda v letech minulého století však přichází s jiným názorem.

Mikrobiom: co to vlastně je?

Termín mikrobiom označuje soubor genetické informace mikroorganismů v daném prostředí (v tomto případě ve střevě), zatímco mikrobiota označuje samotné mikroorganismy. Dříve se pro tuto populaci používal výraz „střevní mikroflóra“, ten je dnes považován za zastaralý.

Střevní mikrobiom se začíná formovat bezprostředně po narození, zejména během prvních tří let života, kdy dochází k osídlení trávicího traktu mikroorganismy z okolí, především z těla matky – při přirozeném porodu, mikroby z kůže a prostředí, a následně mikroorganismy z potravy (zejména z mateřského mléka).

Fyziologická funkce mikrobiomu

1. Trávicí a metabolická funkce

Střevní bakterie pomáhají trávit nestravitelné polysacharidy (např. vlákninu), fermentují je na mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), jako jsou butyrát, propionát a acetát, které mají zásadní význam pro výživu střevních buněk, protizánětlivé procesy a regulaci metabolismu.

2. Imunitní regulace

Až 70–80 % imunitních buněk se nachází ve střevě. Mikrobiom učí imunitní systém rozpoznávat „přátele od nepřátel“ – správně rozvinutý mikrobiom pomáhá zabránit autoimunitním a alergickým reakcím.

3. Ovlivnění mozku a psychiky – osa střevo–mozek

Střevní mikroorganismy produkují neurotransmitery (např. serotonin, dopamin) a ovlivňují aktivitu osy střevo–mozek (gut-brain axis). Mikrobiom tak může ovlivňovat náladu, úzkosti, kognitivní funkce a dokonce i vznik neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba.

Vznik mikrobiomu: porod a první roky života

Mikrobiální kolonizace začíná při porodu, kdy novorozenec projde vaginálním kanálem a dostává první dávku mikroorganismů. Tento tzv. „mikrobiální imprinting“ je pro další vývoj imunity zcela zásadní. U dětí narozených císařským řezem bývá mikrobiální osídlení zpočátku chudší a méně diverzifikované, což může později souviset se zvýšeným výskytem alergií, astmatu a autoimunitních onemocnění.

Dalším významným faktorem je kojení, které nejen poskytuje výživu, ale i důležité prebiotické látky (oligosacharidy) a živé bakterie z mateřského mléka.

Jak dochází k narušení mikrobiomu (dysbióze)?

Dysbióza je stav, kdy dojde k narušení rovnováhy mezi prospěšnými a patogenními mikroorganismy. Mezi faktory, které ji způsobují, patří:

• časté užívání antibiotik
• nadměrná hygiena (omezený kontakt s mikrobiální diverzitou prostředí)
• strava chudá na vlákninu a bohatá na cukry, nasycené tuky a ultrazpracované potraviny
• chronický stres  
• nedostatek spánku
• nedostatek fyzické aktivity

Důsledkem dysbiózy mohou být trávicí obtíže (nadýmání, průjmy, zácpy), poruchy imunity (alergie, autoimunitní choroby), deprese, metabolický syndrom, diabetes 2. typu nebo dokonce neurodegenerativní onemocnění.

Jak mikrobiom podpořit?

🥦 1. Strava bohatá na prebiotika a vlákninu

• luštěniny, celozrnné produkty, zelenina, ovoce, ořechy, semínka
• prebiotika (např. inulin, fruktooligosacharidy) jsou nestravitelné látky, které podporují růst prospěšných bakterií

🧫 2. Fermentované potraviny jako přírodní probiotika

• jogurt s živými kulturami, kefír, kysané zelí, kimchi, miso, tempeh

💊 3. Probiotické doplňky stravy

• zejména po antibiotikách nebo při střevních problémech
• důležitá je kvalita, množství CFU a pestrá škála kmenů (např. Lactobacillus, Bifidobacterium)

🚫 4. Omezení zbytečného užívání antibiotik a chemických látek

• antibiotika užívat pouze, když jsou skutečně nezbytná
• nepřehánět to s dezinfekcí a antibakteriálními přípravky

😴 5. Psychosociální rovnováha

• dostatek spánku, fyzická aktivita, snížení stresu, kontakt s přírodou (tzv. biodiversity hypothesis)

Mikrobiom a nemoc

Moderní výzkum potvrzuje, že mikrobiom může:

• přispívat ke vzniku zánětlivých onemocnění střev, jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida,
• hrát roli u metabolických onemocnění (např. obezita, inzulinová rezistence, diabetes),
• ovlivňovat duševní zdraví (deprese, úzkost, poruchy nálad),
• být faktorem při rozvoji neurodegenerativních onemocnění (např. Parkinsonova choroba). 

Probiotické doplňky stravy – vše, co potřebujete vědět

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, pokud jsou podávány v adekvátním množství, přinášejí zdravotní prospěch hostiteli – tedy člověku. Nejčastěji se jedná o bakterie z rodů Lactobacillus, Bifidobacterium, případně některé kvasinky, jako např. Saccharomyces boulardii. Doplňky stravy s probiotiky se využívají především pro podporu střevní mikrobioty a celkové imunity.

✅ Jak fungují probiotika?

• konkurují patogenním bakteriím (brání jejich přemnožení),

• podporují obnovu střevní sliznice,

• produkují látky s protizánětlivým účinkem,

• posilují imunitní odpověď (zejména slizniční imunitu),

• pomáhají trávit některé živiny a produkovat vitamíny (např. K, B12).

🧬 Nejběžnější probiotické kmeny

 

💊 Kdy užívat probiotika?

• Po antibiotické léčbě – obnovují mikrobiotu, zabraňují průjmům.

• Při trávicích potížích – nadýmání, průjem, zácpa, dráždivý tračník (IBS).

• Při oslabené imunitě – časté infekce, alergie.

• Při cestování – prevence cestovatelského průjmu.

• U dětí – při kolikách, atopickém ekzému, jako prevence alergií.

⏱ Jak probiotika správně užívat?

• Ideálně na lačno nebo 30 minut před jídlem (záleží na typu kapsle).

• Nezapíjet horkými nápoji (vysoká teplota ničí živé bakterie).

• Užívání během antibiotik: alespoň s odstupem 2–3 hodin po dávce antibiotika.

🧊 Skladování

• Některá probiotika vyžadují chlazení, jiná mají stabilní formu (např. lyoformy).

• Sledujte expiraci – čím čerstvější, tím vyšší účinnost.

• Důležitý je počet živých CFU (colony forming units) – ideálně alespoň 1–10 miliard CFU na dávku.

 

• Ne všechny produkty jsou stejně kvalitní – důležitá je přítomnost ověřených a klinicky testovaných kmenů.

• Nepleťte si probiotika s prebiotiky (vláknina, která „krmí“ probiotika).

• Nevhodné složení – některé levné produkty obsahují nevhodné nosiče nebo umělá sladidla.

🧠 Probiotika a zdraví mozku

• Vědecké studie ukazují, že některé probiotické kmeny pozitivně ovlivňují náladu, úzkost, paměť – říká se jim psychobiotika.

• Např. kmeny Lactobacillus helveticus R0052 a Bifidobacterium longum R0175 byly spojovány s redukcí stresu a úzkosti.

Závěr

Střevní mikrobiom je nedílnou součástí lidského těla – tvoří se již od narození a ovlivňuje takřka každou oblast našeho zdraví. Jeho rovnováha je křehká a snadno narušitelná, avšak správnou výživou, šetrným životním stylem a důslednou prevencí ji lze udržet nebo obnovit. V budoucnosti se očekává, že léčba zaměřená na modulaci mikrobiomu bude klíčová v terapii mnoha civilizačních chorob. 

Pokud máte pocit snížené imunity, chcete svůj mikrobiom podpořit nebo máte po léčbě antibiotiky, jednoznačně zařaďte DOPLNĚK STRAVY PROBIOTIKA.

Fitness svět je plný motivace, energie… ale i polopravd, zjednodušení a mýtů, které se často šíří jako nevyvratitelná fakta. Ať už jste začátečník, nebo cvičíte léta, možná některým z těchto mýtů stále věříte. Sociální sítě jsou skvělý sluha, ale občas zlý pán. Dezinformace se tam šíří příliš rychle a někdy je těžké rozeznat, co je pravda a co ne. Pojďme si některá tvrzení společně rozbít.

❌ Mýtus č. 1: „Více potu = více spáleného tuku“

Fakt: Pocení je přirozená termoregulace, nikoliv ukazatel spalování tuku. Můžete se hodně potit a téměř nic nespálit – a naopak.

✅ Tip: Pot rozhodně není měřítkem efektivity tréninku. Měřit byste měli výkon, tepovou frekvenci nebo zlepšení v čase. Chcete-li spalovat tuk, musíte přijímat méně kalorií, než vydáte. Bez tohoto principu není možné redukovat tělesný tuk, bez ohledu na trénink či suplementy.

Důležité je se zaměřit na dostatečný příjem bílkovin.

Při hubnutí je ideální kombinovat silový trénink s kardiem. Pro redukci tuku je také důležitý dostatečný spánek, který podporuje kvalitní regeneraci a hormonální rovnováhu.

VÍCE INFO O HUBNUTÍ V TOMTO ČLÁNKU: Chceš zhubnout do plavek? 

❌ Mýtus č. 2: „Silový trénink je jen pro muže“

Fakt: Silový trénink je vhodný i pro ženy a přináší benefity jako zpevnění postavy, zvýšení metabolismu a prevenci úbytku kostní hmoty. Ženy nemají hormonální predispozici ke „zmužnění“. Silový trénink z vás neudělá kulturistku, ale silnější, zdravější verzi sebe.

✅ Tip: Pokud jsi žena a chceš pevnou štíhlou postavu, pouze běháním či jiným kardiem tohoto nedosáhneš.

Kombinuj proto oba dva styli tréninku - silový trénink a kardio. Pro ženy svaly přináší řadu zdravotních, estetických i funkčních benefitů. Silový trénink napomáhá budování svalové hmoty, která je energeticky náročnější než tuk. Výsledkem je štíhlejší, pevnější a více tvarovaná postava.

Více svalů = vyšší klidový výdej energie. Díky tomu tělo spaluje kalorie efektivněji, i když odpočívá. Pravidelný silový trénink podporuje produkci hormonů, které ovlivňují náladu, energii i menstruační cyklus. Pomáhá také zmírnit symptomy PMS. Odporové cvičení stimuluje růst a pevnost kostí, což je klíčové zejména po 30. roce života, kdy kostní hmota přirozeně ubývá.

Cvičení s činkami přináší pocit síly, pokroku a větší sebedůvěry. Zlepšuje také zvládání stresu.

Posílení hlubokého stabilizačního systému těla pomáhá udržet správné držení těla, zejména u žen se sedavým zaměstnáním.

❌ Mýtus č. 3: „Běhání je nejlepší způsob, jak zhubnout“

Fakt: Běh může být efektivní, ale hubnutí závisí hlavně na kalorickém deficitu. Navíc dlouhé běhy mohou způsobit ztrátu svalové hmoty, pokud nejsou kompenzovány silovým tréninkem, jak jsme již psali výše.

Nejlepší výsledky přináší kombinace silového tréninku a rozumné kardio zátěže.

❌ Mýtus č. 4: „Když přestanu cvičit, svaly se změní v tuk“

Fakt: Svaly a tuk jsou rozdílné tkáně. Svaly mohou atrofovat (zmenšit se), ale nemohou se „přeměnit“ v tuk.

Při nedostatku pohybu klesne energetický výdej, což může vést ke zvýšení tuku – ale biologicky jde o dva odlišné procesy.

❌ Mýtus č. 5: „Na každou partii potřebujete speciální cvik“

Fakt: Komplexní cviky (např. dřepy, shyby, mrtvý tah) zapojují více svalových skupin najednou a jsou efektivnější než izolované pohyby.

Méně je často více – kvalita a správná technika před množstvím různých strojů.

❌ Mýtus č. 6: „Čím častěji cvičím, tím lépe“

Fakt: Bez regenerace není růst ani pokrok. Přetrénování zpomaluje vývoj, zvyšuje riziko zranění a vyčerpání.

Regenerace je součást tréninku – ne odpočinek navíc. Regenerace není lenost, ale klíčová součást pokroku 🧠 . Mnoho lidí – zejména začátečníků – propadne nadšení a cvičí každý den, v domnění, že čím více tréninků, tím rychlejší výsledky. Pravda je ale opačná: bez kvalitní regenerace se tělo nemá šanci adaptovat a růst.

Při silovém tréninku dochází k drobným mikrotrhlinkám ve svalových vláknech. Růst a posílení nastává právě v době odpočinku, kdy se svaly opravují a sílí. Pokud nedáte tělu čas, zvyšujete riziko:

• únavy a přetížení nervového systému,
• úbytku svalové hmoty,
• zranění (např. přetížení šlach, kloubů),
• ztráty motivace a stagnace výsledků.

✅ Tip: Jak správně trénovat a regenerovat

• Začátečníkům postačí 2–3 silové tréninky týdně s alespoň jedním dnem volna mezi nimi.
• Střídání svalových partií umožňuje cvičit častěji bez přetížení (např. horní tělo v pondělí, dolní tělo ve středu).
• Aktivní regenerace jako lehká chůze, jóga nebo strečink podporuje prokrvení a zotavení.
• Spánek (7–9 hodin) a dostatečný příjem bílkovin a tekutin jsou základem kvalitní regenerace. 

❌ Mýtus č. 7: „Bez doplňků stravy nemá cvičení smysl“

Fakt: Doplňky stravy mohou být užitečné, ale nejsou nezbytné. Základem úspěchu je kvalitní jídelníček, pravidelný trénink a regenerace. Protein, kreatin či vitamíny mají své místo, ale nevyřeší špatné návyky ani lenost.

✅ Tip: Pokud máš vyřešenou stravu a chceš vytunit svůj jídelníček, zařaď tyto základní suplementy, které můžeme doporučit téměř vždycky: protein, kreatin, vitamin D3+K2 a Omega 3.

❌ Mýtus č. 8: „Bolest svalů znamená, že trénink byl účinný“

Fakt: Svalová bolest (DOMS) může být vedlejším efektem tréninku, ale není měřítkem kvality. I trénink bez bolesti může být maximálně efektivní.

Dlouhodobé přetížení může vést spíš k přetížení organismu než ke svalovému růstu.

❌ Mýtus č. 9: „Ploché břicho získám každodenním cvičením na břicho“

Fakt: Tuk se nespaluje lokálně. „Six-pack“ vzniká v kuchyni, nikoliv stovkami sklapovaček. Jedním z nejrozšířenějších omylů ve fitness je představa, že časté cvičení břišních svalů automaticky vede ke štíhlému a pevnému břichu. Ve skutečnosti ale tuk nelze spalovat lokálně – tělo redukuje tuk na základě celkového kalorického deficitu, nikoliv podle toho, kterou partii právě trénujete. Pro viditelné břišní svaly je klíčová kombinace nižšího procenta tělesného tuku, silového tréninku, kardia a správné stravy. Navíc samotné břišní svaly tvoří jen malou část objemu trupu. I když budou posílené, nebudou vidět, pokud je překrývá tuková vrstva.

✅ Tip: Jak skutečně dosáhnout viditelných břišních svalů

1. Zaměřte se na celkové spalování tuku
   Kombinujte silový trénink s komplexními cviky (dřepy, tahy, kliky), které zapojují více svalových skupin a zvyšují energetický výdej.

2. Upravte jídelníček
   Zaměřte se na kvalitní stravu s dostatkem bílkovin, zdravých tuků a zeleniny. Klíčový je dlouhodobý kalorický deficit – mírný a udržitelný.

3. Cvičte střed těla rozumně a efektivně
   Ne více, ale lépe – 2–3 tréninky týdně s důrazem na hluboký stabilizační systém (např. plank, dead bug, bird-dog) jsou účinnější než každodenní sklapovačky.

❌ Mýtus č. 10: „Starší lidé by neměli posilovat“

Fakt: Právě naopak – silový trénink je mimořádně přínosný i ve vyšším věku. Pomáhá udržet svalovou hmotu, zlepšuje rovnováhu, hustotu kostí a celkovou kvalitu života.

Při správně nastaveném tréninku je silové cvičení bezpečné i pro seniory.

✅ Závěrečné doporučení

Ve světě fitness je důležité nepodlehnout „zaručeným radám“ z internetu či sociálních sítí. Věnujte pozornost:

• vědecky ověřeným informacím,
• signálům vlastního těla,
• a nebojte se konzultovat s trenérem nebo odborníkem.

Když se tělo hýbe, stárne pomaleji 🏃‍♀️🧘‍♂️💪

Hele, pojďme si to říct na rovinu: tělo, které se hýbe, prostě stárne líp. A pomaleji! 🙌🏼. Vezměme si k srdci kousek historie - naši praprapředci neměli na výběr. Jestli chtěli přežít, museli se hejbat. Lov, sběr, útěk před šavlozubým tygrem... 😅 Pohyb byl prostě denní chleba. A nebylo to o tom, kolik dřepů uděláš v gymu, ale jestli vůbec přežiješ do dalšího rána. Pak přišla zemědělská revoluce – makání na poli, sekání dříví, tahání vody. Těla byla silná, odolná, připravená makat. 💪🏼

A dneska? Sedíme. V práci, doma, v autě, u počítače, mobilu, Netflixu... A právě proto je dneska vědomý pohyb důležitější než kdy dřív! Žádný vědecký šarlatánství, ale fakt, který už dneska potvrzují jak lékaři, tak vědci po celém světě. A teď si to řekneme trochu víc odborně a na úrovni, jo?

Tělo v pohybu stárne pomaleji: Biologické, fyziologické a klinické souvislosti

Pohyb není pouze nástrojem pro kontrolu tělesné hmotnosti – jde o komplexní faktor ovlivňující biologické stárnutí. Studie napříč desetiletími ukazují, že fyzická aktivita zpomaluje ztrátu tělesných i duševních funkcí, oddaluje nástup civilizačních chorob a přispívá k celkové vitalitě organismu. Stárnutí je ovlivnitelné – a právě pohyb je jeho klíčovým regulátorem.

Stárnutí a jeho projevy bez pohybu

Stárnoucí organismus čelí:

• sarkopenii – úbytku svalové hmoty

• osteopenii/osteoporóze – úbytku kostní hmoty

• poklesu kognitivních funkcí – zejména exekutivních schopností a paměti

• zvýšenému zánětu (inflamm-aging) – chronických zánětů

Sedavý životní styl tyto projevy dramaticky zrychluje. Naopak pohyb působí jako „biologická brzda“ těchto procesů.

Svaly nejsou pouze „motor“ pohybu, ale metabolický a endokrinní orgán:

• produkují myokiny – protizánětlivé molekuly

• snižují inzulinovou rezistenci

• brání křehkosti a podporují nezávislost

Intervenční studie: Osoby nad 80 let provádějící 12 týdnů silový trénink zvýšily svalovou sílu o 113 %.

Zdroj: Fiatarone et al., JAMA, 1994.

Chůze = nejjednodušší cesta ke zdraví?

Hodně se mluví o 10 000 krocích denně. A upřímně? Je to skvělý cíl. 🎯
Ale jestli teď sedíš celý den za počítačem, nesnaž se najednou urazit maraton. Začni postupně:

• 6 000 kroků denně – skvělý začátek pro zlepšení zdraví,
• 8 000 kroků denně – ještě větší benefity pro srdce a mozek,
• 10 000 kroků denně – ideální cíl pro udržení optimální kondice a dlouhověkosti.

A pokud některý dny ujedeš jen 4 000? Svět se nezboří. 
Důležitý je dlouhodobý trend, ne dokonalost každý den.

Jak zařadit víc chůze do života?

• Vystup o zastávku dřív a dojdi pěšky.
• Zaparkuj dál od obchodu.
• Choď schody místo výtahu.
• Domluv si "procházkový" kafe s kamarádem místo sezení v kavárně.
• Udělej si večerní procházku jako rituál na vyčištění hlavy.

 🚶‍♀️🚶‍♂️

Víš, co je na chůzi nejlepší? Že je pro každého. A zadarmo. Neřešíš speciální vybavení, nemusíš se přemlouvat na těžký trénink a navíc ji můžeš zakomponovat úplně přirozeně do života. 🙌🏼

Chůze je naprosto geniální způsob, jak:

• rozproudit krev a okysličit tělo
• spálit kalorie bez extrémního stresu pro klouby
• zlepšit náladu (protože endorfiny se vyplavujou i při svižnější procházce!)
• posílit srdce a plíce
• zlepšit trávení
• podpořit kreativitu a soustředění – spousta skvělých nápadů prý vznikla právě při chůzi!

Chůze je tak obyčejná a přitom tak zázračná. Připomíná nám, že péče o tělo nemusí být složitá – stačí se hýbat krok za krokem. 🚶‍♀️❤️

Jaký typ pohybu je nejúčinnější?

Aerobní pohyb (3–5× týdně, 30–60 min)

• chůze, běh, cyklistika, plavání 

• zlepšuje činnost srdce, plic, cév a fyzickou vytrvalost

Silový trénink (2–3× týdně)

• zátěžové cviky, odporové gumy, cvičení s váhou těla  (svaly = zdravější tělo i rychlejší metabolismus)

• udržuje svaly, kosti, rovnováhu.

Flexibilita a rovnováha (denně)

• jóga, tai-chi, strečink,

• snižují riziko pádů.

Pohyb s radostí

• tanec, turistika, skupinové lekce,

• motivuje k dlouhodobé pravidelnosti.

Pohyb jako nástroj prevence demence

Kardiovaskulární zdraví a mozek jsou úzce propojeny. Studie ukazují, že pravidelný pohyb:

• zvyšuje tvorbu nových neuronů v hipokampu

• zlepšuje paměť a exekutivní funkce

• snižuje riziko Alzheimerovy choroby až o 30–50 %

Zdroj: Erickson et al., PNAS, 2011.

Doporučení pro výběr pohybu

• Začátečníkům: 30 - 45 minut chůze denně + 2× týdně jednoduché posilování.

• Pokročilým: kombinace aerobního a silového tréninku + flexibilita.

• Senioři: důraz na rovnováhu a sílu (prevence pádů).

Klíčové je pravidelnost a radost. Lepší je 20 minut denně než 2 hodiny jednou týdně.

Proč je pohyb takový zázrak?

Když se hýbeme, pumpuje se krev, roznáší kyslík a živiny tam, kam mají. Zároveň mažeme klouby, budujeme svaly a chráníme si kosti. Pohyb nám pomáhá nejen vypadat líp (co si budeme, plochý bříško se samo neudělá), ale hlavně:

• Posiluje imunitu – takže bacily mají smůlu.
• Zlepšuje náladu – protože endorfiny, kámo!
• Snižuje riziko civilizačních nemocí 
• Podporuje mozek – lepší paměť, soustředění a menší riziko demence.

No a hlavně: pohyb zpomaluje biologické hodiny. ✌🏼

Proč je víc svalů takový poklad?

👉🏼 Zrychlujou metabolismus – Čím víc svalů máš, tím víc kalorií spálíš i v klidu. Ano, čteš správně – i když ležíš na gauči a sleduješ Netflix. 😅

👉🏼 Chrání kosti – Svaly pomáhají držet správný postoj a zatížení kostí, takže snižujou riziko osteoporózy (řídnutí kostí) hlavně ve vyšším věku.

👉🏼 Stabilizujou klouby – Silné svaly kolem kloubů = menší riziko zranění a bolesti zad, kolen nebo ramen.

👉🏼 Zlepšujou citlivost na inzulin – To znamená nižší riziko cukrovky druhého typu. ✌🏼

👉🏼 Podporujou psychiku – Pevnější tělo = lepší sebevědomí, větší chuť se hýbat a celkově lepší nálada díky hormonům štěstí.

👉🏼 Pomáhaj při rekonvalescenci – Když máš víc svalů, tělo se rychleji zotaví z nemocí nebo úrazů.

👉🏼 Udržujou tě mladšího – Protože svaly snižujou biologický věk a zpomalujou fyzické chátrání. Takže ve čtyřiceti klidně vypadáš na třicet. 😉

A pozor!

S přibývajícím věkem svaly přirozeně ubývají – už od třicítky (!) ztrácíme svalovou hmotu, pokud s tím nic neděláme. Takže posilování není jen pro ty, co chtějí bicepsy jak Krasinský. Je to investice do zdraví a kvalitního života na dlouhý roky dopředu. 💪🏼

Závěr

Pohyb je biologická intervence s hlubokým dopadem na kvalitu stárnutí. Nepotřebujeme extrémní výkony, ale každodenní, smysluplný pohyb. Tělo, které se hýbe, zůstává biologicky mladší, silnější a odolnější.

„Neztrácíme schopnost hýbat se, protože stárneme – stárneme, protože se přestaneme hýbat.“

Ideální je také kombinovat různé druhy pohybu! 🔄

Věděli jste, že pravidelný pohyb:

• snižuje riziko rakoviny tlustého střeva až o 50 %?
• může o polovinu snížit šanci na infarkt?
• prodlužuje život až o 7 let?

A to nemluvím o tom, jak ti pohyb zvedne sebevědomí, vyčistí hlavu a prostě tě celkově udělá šťastnějšího člověka. 🌞

Tělo je stvořený k pohybu. Když ho necháme zahálet, chátrá. Když ho budeme pravidelně používat, bude nám věrně sloužit dlouhá léta. Takže – najdi si, co tě baví, kombinuj sporty, nehroť to a hlavně se hýbej pro radost.
Protože pohyb = život. ❤️

Významné studie potvrzující vliv pohybu na zpomalení stárnutí

Studie cyklistů – „The King's College London Study“ (2015)

Analyzovala cyklisty ve věku 55–79 let. Závěry:

• nízká hladina tukové tkáně,

• normální metabolická aktivita,

• vysoká hladina imunity srovnatelná s mladší populací.

Zdroj: Harridge, S.D.R., Lazarus, N.R., Journal of Physiology, 2015.

Studie „HERITAGE Family Study“

Zkoumala adaptaci na aerobní trénink u více než 700 osob. Zjistila genetickou variabilitu v odezvě na pohyb, ale výrazné zlepšení VO₂ max u všech účastníků.

Zdroj: Bouchard et al., PNAS, 1999.

Harvardská studie zdravotních sester (Nurses’ Health Study)

Zahrnula přes 70 000 žen. Ukázala, že ženy, které pravidelně chodily svižně více než 30 minut denně, měly výrazně nižší výskyt srdečně-cévních onemocnění a úmrtí z jakýchkoli příčin.

Zdroj: Manson et al., JAMA, 2002.

Studie Blue Zones

Populace s nejvyšším počtem stoletých osob mají společné návyky – každodenní přirozený pohyb (chůze, zahradničení), nikoliv nutně sport.

Zdroj: Buettner, D., National Geographic, 2005.