Filip Zajíček = student jaderného a fyzikálního inženýrství, strongman a nový člen Swagliftu!
Myslím si, že aby lidi pochopili, kdo je Filip Zajíček, musí ho trochu víc poznat. Každopádně zkráceně je to student, je to strongman a je to strongman coach. Takže člověk, který kombinuje tyhle tři věci a snaží se všechny tři dělat na elitní, lomeno vrcholový úrovni.
Začátky a cesta ke strongmanu
Pocházím z Děčína. Ze sportů jsem dělal karate a tenis, u těch jsem ale tak dlouho nevydržel. Dalším sportem, kterému jsem se věnoval, bylo judo, kde už jsem závodil o trochu víc.
K posilování jsem se dostal tak, že táta posiloval a já s ním občas chodil. Potom, co přišel COVID, jsem si řekl, že začnu pořádně posilovat, abych byl lepší v zápasech v judu, nabral sílu a mohl porážet soupeře. Zjistil jsem vlastně, že když jsem byl v posilovně poprvé, měl jsem mrtvý tah 130 kilo. Za chvilku jsem dával 150 a v tu chvíli mi nějak došlo, že by mi to mohlo jít. Když jsem si totiž náhodně vygooglil, jaký je světový rekord pro třináctiletého kluka, a zjistil jsem, že jsem někde kolem něj, možná i trochu výš, začal jsem si uvědomovat, že by v tom mohl být potenciál.
To, že moje postava není stereotypní, to vím, ale na druhou stranu, když závodím hlavně v kategoriích do 90 kilo, tak tam moc tlustých lidí není a všichni vypadáme tak nějak podobně. Já jsem třeba ještě trochu vyšší než většina těch devadesátkářů, ale není to žádný extrémní rozdíl.
Když občas závodím v obrech, tak tam samozřejmě padnou nějaké narážky nebo vtipy, ale není to nic, že by si ze mě někdo dělal srandu nebo tak. Ono už je tam hodně lidí, takže mě prostě berou takového, jaký jsem. Myslím, že jak se strongman vyvíjí, tak hodně lidí pochopilo, že člověk nemusí být tlustý, aby byl strongman. Takže si myslím, že v dnešní době už je to docela v pohodě.
Škola, rodina a život mimo sport
Teď vlastně studuju na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské a je to docela náročná škola, takže skloubit tréninky, ať už moje vlastní, nebo tréninky klientů, školu a závody je náročné, ale dá se to. Musím se třeba učit i v letadle. Minule se mi to taky povedlo, když jsem se na zápočtový test učil během letu do Ameriky nebo do Japonska.
Co se podpory týče, musím říct, že jsem ji měl velkou už od začátku. Samozřejmě třeba mamka a babička měly trochu strach, ale například z tátovy strany tam byla podpora hned. A čím víc jsem se v tom realizoval, tím větší ta podpora byla. Takže jsem s ní naprosto spokojený a nemohlo to být lepší. Od kamarádů jsem měl podporu asi taky. Hodně kamarádů jsem si našel právě ve strongmanu, takže samozřejmě i od nich se mi dostávalo podpory.
Když zrovna netrénuju, nekočuju nebo nestuduju, snažím se trávit čas s rodinou a přítelkyní a věnovat se lidem, kteří mě podporují. Když už mám chvilku pro sebe, rád jezdím na motorce, zahraju si na počítači a taky rád poslouchám metal, takže občas zajedu na nějaký koncert, když je čas.
Rekordy, síla a závody
Co se týče mých aktuálních max v trojboji, jsou si vlastně podobná, protože jsem je dlouho netestoval. Dřep mám pořád 260 kilo, ale upřímně si myslím, že kdybych absolvoval fázi zaměřenou na dřep s bandážemi, mohl bych se přiblížit třeba k třístovce. Co se benche týče, ten jsem snad tři roky necvičil, protože si nemyslím, že je to pro strongmana nějak zvlášť přínosný cvik. Každopádně moje maximum je 137,5 kila. Nedávno jsem ale dal na incline bench 120 kilo na pět opakování, takže si myslím, že při trochu cílenější přípravě bych se mohl pohybovat kolem 150 kilo. Obecně ale maximální síla v těchto cvicích není moje priorita. Mrtvý tah mám v deadliftu 360 kilo a v axle deadliftu 330 kilo.
260 kg
Dřep
137,5 kg
Bench press
360 kg / 330 kg
Deadlift / axle deadlift
Moje rekordy… Vlastně jsem pokořil dva neoficiální světové rekordy. Jeden byl v sandbagu, 50 kilo na 100 metrů, a druhý byl 64kilový atlas stone. Ten atlas byl za mě určitě lepší výkon než ten sandbag. Co se týče osobních rekordů, tak těch 170 kilo na log lift je pro mě docela taková srdcovka, takže aktuálně asi právě těch 170 kilo na logu.
Vyhrát World’s Strongest Man byl samozřejmě skvělý pocit, ale nemyslím si, že jsem si v tu chvíli úplně uvědomil, co se mi povedlo. Byl to euforický pocit, ale došlo mi to třeba až o dva měsíce později, když se to všechno trochu usadilo. A až o rok později, když jsem skončil druhý, mi došlo, jaké to vlastně je a jak těžké je tu soutěž vyhrát. Že to není jen tak. Postupně mi to všechno docházelo. Ale samozřejmě to byl super pocit a rád bych si to zažil znovu.
Rozdíl mezi roky 2023 a 2024 byl podle mě hlavně v nárůstu lidské síly, který jsem pozoroval. Nebyly to žádné velké skoky, ale v top desítce jsou všichni strašně vyrovnaní, takže i malý nárůst síly může udělat velký rozdíl ve výsledku. Posunul jsem svoje maximálky, technika podle mě zůstala stejná a taky mi v roce 2024 perfektně sedly disciplíny.
Trénink, jídlo a regenerace
Můj tréninkový plán vypadá tak, že trénuju čtyřikrát týdně a jedna tréninková jednotka zabere přibližně tři až tři a půl hodiny.
- Pondělí: Primárně tlaky a doplňkové cviky na ramena.
- Úterý: Deadlift a k tomu další cviky zaměřené na kyčelní ohyb.
- Středa: Volno.
- Čtvrtek: Dřepy a k tomu sekundární tlaky.
- Pátek: Většinou zase nějaká varianta deadliftu, hinge cviky, RDL, good morning a k tomu strongman disciplíny (eventy).
Jím přibližně 3 500 kalorií denně, ale nepočítám to. Snažím se jíst kvalitní suroviny a přijímat hodně bílkovin. Hmotnost si chci držet přibližně kolem 96 kilo, protože z téhle váhy se mi dobře shazuje do devadesátky. Teď jsem měl chvíli i kolem stovky, ale potom, co jsem se začal zase trochu víc hýbat a příprava se zintenzivnila, šla váha dolů k 96 kilům. Takže se teď pohybuju kolem 96 až 97 kilo.
Sám mám jednoznačně dané, že se snažím spát osm hodin denně. Je mi jedno, jestli půjdu spát v deset a vstávat v šest, nebo ve dvě a vstávat v deset, ale ideálně tam musím mít těch osm hodin každý den.
Swaglift, cíle a coaching
Zatím jsem si oblíbil dva produkty. Jedním z nich je rýžová kaše, těším se na tu krupicovou, ta byla super, a také mám moc rád masové proteinové tyčinky.
Moje cíle na příští sezonu jsou takové, že bych rád přestoupil do kategorie do 105 kilo. Možná bych si chtěl ještě udělat rekord na axle nad hlavu, ale to uvidíme podle podmínek, situace a podobně. Chtěl bych zkusit kategorii do 105 kilo, protože si myslím, že jsem svými výkony kategorii do 90 kilo už trochu přerostl. Takže bych se chtěl posunout do sto pěti. A jednou za pět let bych třeba rád vyhrál OSG v kategorii do 105 kilo.
Trénování ostatních lidí mi určitě dalo schopnost lépe pracovat s lidmi. Ke každému je potřeba přistupovat jinak, protože musím jinak přistupovat k někomu, kdo má 150 kilo, a jinak k někomu, kdo má 80 kilo. Musím rozlišovat jednotlivé případy a také trochu pochopit, co ostatní lidé cítí a potřebují. Někdo potřebuje motivovat tvrději, někdo potřebuje spíš pochopení. Je ale důležité rozlišovat mezi mnou jako sportovcem a mnou jako trenérem.
Největší úspěch za poslední dobu
Zrovna jsem přiletěl z Anglie, kde se mi podařilo vyhrát titul mistrovství Evropy ,,Europe`s strongest man" v kategorii do 90kg. Vyhrát určitě nebylo jednoduchý a byl to boj do poslední disciplíny, každopádně to nakonec vyšlo. Titul z ME považuji za druhý nejcennější, kterého může váhovkář dosáhnout. Před něj bych samozřejmě postavil ,,World`s strongest man. O ten budu bojovat na konci listopadu v Americe! :-)
